V polovině srpna ÚS odmítl stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka a právníka Kárima Titze, stejně jako další z řady podnětů Jiřikovského. Všichni zpochybňovali dosavadní kroky orgánů činných v trestním řízení.
Exministr Blažek a Titz neuspěli s ústavními stížnostmi v bitcoinové kauze |
Blažek a Titz poukazovali například na spěch policistů a státního zastupitelství před podáním obžaloby, na úniky ze spisu či medializaci případu. ÚS ale neviděl důvod k zásahu. Uvedl, že o vině se rozhoduje až u trestního soudu, kde také obhajoba může uplatnit všechny své argumenty, včetně výhrad k přípravnému řízení.
Titz si u ÚS neúspěšně stěžoval také na zajištění necelých devíti bitcoinů, které podle obhajoby přijal v dobré víře jako zálohu za právní služby. Než jej policie také obvinila, působil jako advokát Jiřikovského.
Zajištění části bitcoinů a hotovosti v korunách a eurech zpochybňoval i Jiřikovský, soud však stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V bitcoinové kauze mají ústavní soudci na stole ještě tři Jiřikovského podněty. Už dříve vyhlásili dva nálezy, kde konstatovali porušení Jiřikovského práv při prodlužování vazby. Důvody však byly spíše procesní a nevedly k propuštění na svobodu.
Jste nevděční, odvolávám dar bitcoinů, vzkázal Jiřikovský státu |
Jiřikovský v minulosti provozoval darknetové tržiště, kde se obchodovalo s drogami a platilo kryptoměnou. Když se dostal z výkonu trestu na svobodu a také k části své zabavené elektroniky, daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Dar byl podle policistů a žalobců součástí plánu na „vyprání“ špinavých peněz. Aktéři vinu popírají.
V srpnu Jiřikovský svůj dar odvolal pro nevděk, oznámilo ministerstvo spravedlnosti. Úřad to označil za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou.
