Eduard Stehlík pracoval dříve ve Vojenském historickém ústavu (snímek z roku 2008). Pak přešel do ÚSTR, kde pracoval jako první náměstek.

Eduard Stehlík pracoval dříve ve Vojenském historickém ústavu (snímek z roku 2008). Pak přešel do ÚSTR, kde pracoval jako první náměstek. | foto: Radek Cihla, MAFRA

Odstoupila celá vědecká rada ÚSTR, skončil i první náměstek Stehlík

  • 719
Z funkcí odstoupili všichni zbývající členové vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Historik Igor Lukeš či Alena Šimánková z Národního archivu se tak přidali k protestu proti odvolání ředitele Daniela Hermana. Výpověď dostal i první náměstek ředitelky Eduard Stehlík.

"Byl jsem odvolaný asi před hodinou," sdělil iDNES.cz před jedenáctou dopoledne historik Eduard Stehlík, bývalý pracovník Vojenského historického ústavu a do pondělí první náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

"Odchod pana Stehlíka mě hodně mrzí. Je to respektovaná osobnost a počítala jsem s ním. Jenomže nechtěl zůstat ani ve funkci náměstka, ani nechtěl přijmout jiné adekvátní - ředitelské - místo. K odborným bodům mé koncepce sice neměl zásadní námitky, ale nesouhlasí třeba s tím, že by měla být odvolána ředitelka Archivu bezpečnostních složek, přestože si váží odborných kvalit paní Ptáčníkové, která by měla nastoupit na její místo. Zkrátka - jednali jsme spolu třikrát, ale svoje budoucí setrvání v ÚSTR nevidí reálně. Takže jsme se domluvili, že přijme odvolání z funkce a následně výpověď," tvrdí ředitelka ústavu Pavla Foglová.

Odvolaný historik ale iDNES.cz řekl, že to tak nebylo. Odvolání podle něj šlo ráz na ráz. "Byla mi doručena výpověď, žádné, že jsem se rozhodl nepokračovat. Ředitelka (Pavla Foglová, pozn. red.) mi nabídla další spolupráci, já jí na to řekl, že podmínka z mé strany je, že nebude jako prozatímní ředitelka dělat nezvratné personální změny. Následně jsem ihned dostal výpověď," řekl iDNES.cz Stehlík.

Odchody přitom podle něj nekončí, očekává rovněž brzké odvolání šéfky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánové a ředitele kanceláře Pavla Žáčka.

Vědecká rada

Vědecká rada je odborný poradní orgán pro badatelskou činnost ÚSTR. Členy na návrh ředitele ústavu schvaluje hlavní rada instituce (právě tato hlavní rada odvolala ředitele ústavu Hermana).

Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti.

Funkce člena vědecké rady je na rozdíl od člena hlavní rady neplacená.

Že z vědecké rady ústavu odcházejí špičkoví odborníci z prestižních univerzit, podle Stehlíka o lecčems vypovídá.

Jeden z nyní už bývalých členů vědecké rady, profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, prohlásil, že odvolaný ředitel Daniel Herman "je čestný člověk, který vykonal pro ÚSTR v krátké době veliký kus práce".

"Je škoda, že ho teď - místo poděkování, které by si zasloužil - vyhnali pomocí lži a v důsledku konspirace," uvedl Lukeš v dopisu, který zaslal agentuře ČTK.

Dalšími členy, kteří se rozhodli k rezignaci, jsou Mark Kramer, Alena Šimánková, Jan Kuklík a Slavomír Michálek, sdělil iDNES.cz bývalý předseda rady Michael Kraus. Ten z funkce odstoupil na protest proti odvolání ředitele ústavu Daniela Hermana už ve čtvrtek.

Nejnovější odchody z vědecké rady

  • Mark Kramer vede studijní program o studené válce na Harvardově univerzitě v Massachusetts, vyučoval mezinárodní vztahy a komparativní politiku. Působil na Yale University. Zabývá se ruskými a euroasijskými studiemi, napsal knihu o krizi v komunistickém bloku v roce 1956.
  • Alena Šimánková je zástupkyní vedoucí 4. oddělení Národního archivu (fondy státní správy z let 1945-1992). Ve své odborné činnosti se zaměřuje zejména na perzekuci lidí postižených komunistickým režimem. Její otec byl politickým vězněm.
  • Jan Kuklík se zabývá právními dějinami ČSR, zejména historií odboje za druhé světové války. Je proděkanem Právnické fakulty UK v Praze.
  • Slavomír Michálek je ředitelem Historického ústavu Slovenské akademie věd, zabývá se americkou zahraniční politikou vůči Československu v druhé polovině 20. století či politickými procesy v Československu v letech 1948-1989.
  • Michal Lukeš je ředitelem Národního muzea. Absolvent historie a slovakistiky se věnuje českým a slovenským moderním dějinám, pedagogicky působil na Filozofické fakultě UK.

"Nikdo nečekal, že rada udělá, co udělala. Ti další, kteří odešli, se tak rozhodli o víkendu, my v Praze jsme mohli zareagovat bezprostředně," řekl iDNES.cz Kraus.

Napřed rezignovalo šest radních, pak se přidali další

Šéfka politiky jmenované hlavní rady ústavu Petruška Šustrová zůstala v klidu, přestože odešla už téměř celá vědecká rada. "Vysvětluji si to tak, že byli vázáni k řediteli Hermanovi. Když ředitel odešel, tak odešli také," komentovala rezignace renomovaných odborníků v ČT.

Krátce po odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana podalo společnou rezignaci šest z patnácti členů vědecké rady.

Kromě předsedy Michaela Krause a místopředsedy Daniela Vaňka odstoupili kardinál Miloslav Vlk, expředseda Akademie věd Rudolf Zahradník, politolog Stanislav Balík a spoluzakladatel Ústavu paměti národa v Bratislavě Ladislav Bukovszky.

Následně se přidali ředitel Ústavu národní paměti ve Varšavě Łukasz Kamiński, ekonom a emeritní profesor Michiganské univerzity Jan Kmenta a druhý viceprezident České křesťanské akademie Jan Stříbrný (původní složení vědecké rady najdete zde). A nakonec už zmíněná trojice Šimánková, Lukeš a Kramer, kterou později následovali zbylí tři členové vědecké rady.

Špinavá, hnusná instituce? Nevím o tom, hájí se Zaorálek

Odchody začaly poté, co levicovým Senátem postupně obměněná rada ústavu odvolala ředitele Daniela Hermana. A spor silně rezonuje i v politice, kde například premiér Petr Nečas varoval před hrozící likvidací ústavu sílící levicí.

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová zase uvedla, že komunisté chtějí prostřednictvím ČSSD rozložit instituci, která má nestranně studovat nacistickou a komunistickou minulost České republiky. "Použijeme všechny síly a všechny prostředky k tomu, abychom zabránili rozvracení Úřadu a zakrytí sítě členů StB a těch, kteří mají být před odhalením uchráněni," uvedla.

Členka Hermanova poradního kolegia Monika MacDonagh Pajerová uvedla, že jí místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek už před časem napsal dopis, v němž stojí, že "ústav je špinavá, hnusná instituce, kterou je potřeba vymést". Zaorálek později popřel, že by něco takového napsal. Také si stěžoval na to, že Pajerová zneužila soukromou korespondenci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video