Úsekové radary jsou dnes na dálniční síti pouze v tunelech nebo dočasně v místech s dopravním omezením při rekonstrukcích. Nikoliv ve volné krajině, kde platí rychlost 130 km/h. Za bizarní situaci se nyní nikdo necítí zodpovědný.
„Není to normální a pokládám to za absurdní. Místo toho, abychom se bavili o rychlosti 150 km/h, která je na dálnici úplně snesitelná, budeme na osmi radarech hlídat stotřicítku,“ kroutí hlavou hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Za podivné to považují i dopravní experti. „Přijde mi to dost přehnané. Problém to je, hlavně když je proměnnou dopravní značkou rychlost snížena, což se typicky děje, když provoz houstne. Na dálnici to ne každý očekává. Řidiči si budou muset zvykat, že i na dálnici se rychlost pořád mění, a sledovat víc značky,“ míní Michal Walter, dopravní psycholog a předseda Unie psychologických asociací ČR.
Radary městům vydělávají desítky milionů, rekordman jel téměř stopadesátkou |
Zmíněný velký úsek dálnice D4 staví jako první soukromý projekt konsorcium firem Via Salis, které ji bude dalších 25 let i udržovat. Stát jí za to bude platit miliardu ročně. Sdružení firem Via Salis sice radary u dálnice již namontovalo, ale necítí se za to zodpovědné.
„Tyto technické požadavky jsou součástí projektu D4 již od samého počátku. Jedná se o součást koncesionářské smlouvy, která byla podepsána před sedmi lety,“ sdělila MF DNES šéfka komunikace konsorcia Daniela Pedret. Smlouvu tehdy podepsalo jako zadavatel projektu ministerstvo dopravy.
To se rovněž odvolává na to, že za velké množství úsekových radarů nemůže a že takto projekt zdědilo. „Bylo to už v zadávací dokumentaci,“ říká mluvčí resortu Alena Mühl.
„Takový požadavek nebyl“
V roce 2017 šéfoval ministerstvu dopravy Dan Ťok (nestraník za ANO). Ten odmítá, že by požadoval osminásobné měření rychlosti na 32 kilometrech nové dálnice. „Takový požadavek nebyl. Chtěli jsme jen mít větší kontrolu nad průjezdem automobilů, což ale není měření rychlosti,“ reagoval na dotaz MF DNES exministr.
„Vyjmout z té smlouvy se ale dalo kdykoliv cokoliv,“ reaguje na kritiku, že za obsah smlouvy může on. Podivné je i to, že resort dopravy nyní sám přichází s kritikou, že osm úsekových radarů je hodně. „Podle mého soudu to není přiměřené. Mělo by dojít k efektivnímu zmenšení počtu úseků, kde se bude měřit,“ řekl redakci ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Jak MF DNES zjistila, pro ministerstvo ale není existence osmi úsekových radarů vůbec překvapivá a dobře o ní vědělo už dávno. Město Písek, kam se budou sbíhat přestupky za rychlost a které je bude kasírovat, totiž v roce 2023 o těchto radarech s ministerstvem jednalo.
„A pak mi ještě umyli hlavu“
„Oznámili nám to loni. A pak mi ještě umyli hlavu, když jsem to sám propálil a zveřejnil. Ale pro nás je to politicky dost nepopulární, museli jsme přijmout šest nových úředníků, kteří budou přestupky řešit. To je nepříjemná věc, v době kdy se má šetřit,“ potvrdil místostarosta Písku Josef Soumar (Piráti).
Písek očekává, že z pokut za rychlost vybere ročně kolem 16 milionů korun. Existuje výpočet, že radary zachytí ročně asi 20 tisíc aut překračujících povolenou rychlost. Na případ před časem upozornil Písecký deník.
Na zbytku české dálniční sítě se instalace úsekových radarů neplánuje. „My bychom mohli zavést – klidně z hodiny na hodinu – měření úsekové rychlosti na všech dálnicích, kde máme certifikované kamery svysokým rozlišením. Což je všude s výjimkou D 10. Ale neuděláme to,“ přislíbil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Po prosincovém otevření zmíněného úseku D4 bude možné projet po celé dálnici z Prahy až do Písku.
