„Tchán mu řekl: ‚Byl to můj bratr a já bych se chtěl za něj pomodlit a zapálit svíčku‘,“ vysvětluje Kasáček. Zaměstnanec hřbitova je tehdy poslal do zarostlého kouta, u severní zdi hřbitova, kde komunistický režim pohřbíval oběti režimu a přidal varování, aby se tam moc nezdržovali.
Další informace dostala rodina až v roce 1995, kdy rodina dostala dopis, který napsal rodině před popravou. „Napsal pevnou selskou rukou dopis rodičům, manželce a synovi, se kterými nedostal šanci se před smrtí rozloučit.“ „Jeho manželka byla ve vězení, byla odsouzena za to, že neudala manžela,“ vysvětluje.
Rodina teď má šanci na to, že se podaří identifikovat přesné místo, kde je odbojář pohřben. Díky objevu řady nových dokumentů se podařilo potvrdit, v které z desítek šachet Ďáblického hřbitova by to mohlo být.
Místo, kde leží vrazi vedle hrdinů. Ďáblický hřbitov architekti důstojně upraví |
V archivech se dochovalo množství dopisů příbuzných po popravených. Ti často ani nevěděli, kde těla nebo popel jejich příbuzných leží, a prosí komunistické orgány o informace. Všechny jejich prosby jsou zamítnuty. „Základním předpisem komunistických represivních orgánů bylo nevydávat a pohřbívat do hromadných neoznačených hrobů,“ vysvětluje historik Petr Blažek.
Právě on je jedním z členů Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově, která v úterý představila první výsledky své roční práce. „Naši hrdinové zasluhují naši úctu, jejímž minimálním projevením je nalezení jejich ostatků a jejich důstojné uložení odpovídající kulturním zvyklostem naší demokratické společnosti,“ říká vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.
Ostatky Gabčíka s Kubišem zatím nenašli
Doposud se nepotvrdila teze, že by na tomto místě měli být pohřbeni českoslovenští vojáci a členové protinacistického odboje, kteří zemřeli v důsledku represí po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při výzkumu se naopak objevily indicie naznačující, že místo posledního odpočinku některých protinacistických odbojářů se může nacházet také v jiné části Ďáblického hřbitova či na jiných pražských pohřebištích.
Archivní a historický výzkum se také zaměřil na období komunistického režimu. „Podařilo se nám ztotožnit místa uložení dvaceti konkrétních politických vězňů, popravených nebo zemřelých ve vězení po roce 1948,“ vysvětluje Blažek. Jsou mezi nimi bývalý poslanec Stanislav Broj, účastník protinacistického a protikomunistického odboje kapitán Karel Sabela, kurýr západní tajné služby Alois Suttý, kněz Bohumil Bunža či řeholnice Františka Hlavínová M. Cypriána.
Parašutisté leží v hrobě v Ďáblicích, potvrdili experti |
Doposud se podařilo také stanovit s velkou pravděpodobností čísla konkrétních šachtových hrobů v případě dalších 87 bývalých politických vězňů z období komunistického režimu. Historici Blažek a Alena Šimánková, kteří na tomto výzkumu s dalšími kolegy pracovali, považují nové výsledky bádání za zcela přelomové. „Po mnoha desítkách let se konečně podařilo určit konkrétní šachty jako místa uložení ostatků příslušníků protikomunistické rezistence. Někteří z nich také bojovali v domácím či zahraničním odboji proti německé okupaci. Jedná se o hrdiny, kteří si zaslouží naši úctu a důstojný pohřeb.“
Na místě je podle Blažka také úvaha, jak pokračovat s výzkumem pohřebiště. „Ideální by bylo vytipovat jednu šachtu a pokusit se o její průzkum,“ vysvětluje. Za pomocí DNA pak potvrdit identitu nalezených ostatků. „Ti lidé si zaslouží důstojný pohřeb. Jsou to oběti komunistického režimu,“ vysvětluje historik.
Komise zpracuje materiál, který předloží vládě. Bude vybrána šachta, kde je největší množství identifikovatelných obětí.
