Důvěra v politické strany a hnutí klesla oproti předchozímu šetření z jara 2023 o pět procentních bodů, nedůvěra pak narostla taktéž o pět procentních bodů na 76 procent. Pouze setina dotázaných přitom uvedla, že politickým institucím „rozhodně důvěřuje“.
Celková důvěra na úrovni 19 procent se rovná té z roku 2020. Nižší, o jeden procentní bod, byla historicky už jen při šetření v roce 2022. CVVM ji u politických stran a hnutí přitom zkoumá od roku 2019.
Nedůvěra vedle politických stran nad důvěrou převažuje i u neziskových organizací, internetu, televize, tisku a církve.
Důvěra v banky roste s věkem
„Podrobnější analýza ukázala, že z hlediska pohlaví muži častěji vyjadřují rozhodnou nedůvěru ve vztahu k neziskovým organizacím. S rostoucím věkem byl zaznamenán pokles důvěry k neziskovým organizacím a v menší míře i k soudům, naopak v případě bank důvěra s věkem vykazuje tendenci k růstu, což platí hlavně pro věkové kategorie od 30 let výše,“ komentovali výzkumníci další výsledky šetření.
Vládě a poslancům věří čtvrtina lidí, víc než na jaře. Důvěra v Pavla mírně klesla |
Podle nich se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání roste důvěra k soudům, policii, armádě, rádiu, televizi, tisku, neziskovým organizacím a v menší míře i politickým stranám a hnutím.
„S výjimkou odborů důvěra u všech sledovaných institucí vykazuje tendenci k růstu spolu se zvyšující se spokojeností s vlastním životem,“ napsal v komentáři k výzkumu Jan Červenka z CVVM.
„Ve všech případech, byť u odborů jen slabě, důvěra sílí s narůstající spokojeností se současnou politickou situací,“ doplnil.
Které z veřejných institucí věříte nejvíce?
Odbory se propadly
„Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná v případě soudů a výzkumů veřejného mínění, menší převis důvěry byl zaznamenán i v případě rádií a u odborů byly důvěra s nedůvěrou statisticky vyrovnané,“ uvádí Červenka.
Odbory přitom podle něj oproti předchozímu šetření z jara 2023 také zaznamenaly výrazný propad důvěry, a to o 12 procentních bodů, nedůvěra pak narostla o čtyři body.
Nejvyšší důvěru má policie, avšak mírně klesá
Ačkoliv největší důvěru ze všech měřených institucí má policie a armáda, za poslední dva roky v obou případech mírně poklesla. Značný nárůst oproti 90. letům policie historicky zaznamenala kolem přelomu tisíciletí, a pak znovu do konce druhého desetiletí 21. století. Armáda stoupající i klesající tendence vždy kopírovala. „Vývoj v posledních letech je ovšem poněkud nejasný,“ shrnuje Červenka.
Policie své maximum zaznamenala v roce 2022, letošní hodnoty se i zde nicméně vrací k roku 2020. Armáda pak pozvolna klesala poslední čtyři roky.
Z tradičních médií má vyšší důvěru jen rádio
Tradiční média, mezi které lze zařadit tisk, televizi a rádio, stabilní hodnoty v průzkumech veřejného mínění nemají, naopak historicky zaznamenávají výkyvy. V posledních letech však pokles navzdory výkyvům trvá od roku 2020.
Ze tří jmenovaných médií při letošním šetření důvěra nad nedůvěrou převažovala pouze u rádia, kterému věří 51 procent lidí, oproti 42 procentům nevěřících. Televizi pak věří 38 procent, tisku ještě méně, 34 procent.
Obyčejnému člověku věří 78 % lidí
CVVM v průzkumu zkoumalo také mezilidskou důvěru, respektive tu v obyčejné lidi. Ta se podle výsledků po loňském mírném poklesu vrátila na 78 procent, což je úroveň srovnatelná s jarem 2022. Důvěra narostla o pět procentních bodů, nedůvěra naopak o stejnou hodnotu poklesla na 17 procent.
Nejvíce lidé věří policii a armádě. Její pokles se po letech zastavil |
Výsledky také ukázaly, že nejbližšímu člověku ve svém okolí věří 96 procent lidí. „Důvěra obyčejným lidem roste spolu s věkem respondentů. Důvěra k nejbližším lidem mírně sílí spolu s rostoucí spokojeností s vlastním životem a se zlepšujícím se subjektivním hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti,“ doplnilo Centrum.
CVVM průzkum organizovalo v měsících červnu, červenci a srpnu letošního roku formou osobních rozhovorů. Zúčastnilo se ho 922 respondentů ve věku nad 15 let.