Plány vybudovat největší plochu pro esesáky v Evropě a i největší vojenské cvičiště na území Česka se objevovaly už v roce 1939. Původně bylo v plánu rozšířit některé ze stávajících cvičišť. Nakonec nacisté rozhodli o zřízení úplně nového.
Volba padla na oblast mezi Vltavou, Sázavou a Benešovem. Byla to přehledná krajina s různorodým terénem, blízko Prahy a s dobrou dopravní dostupností.
Návrat na minové pole. Před 75 lety přišli domů lidé vyhnaní kvůli cvičišti SS |
Formálně bylo cvičiště zřízeno k 1. listopadu 1941 a mělo rozlohu 450 km. Pro srovnání, bylo jen o trochu menší, než je dnešní Praha. Na jaře 1942 byla vydána vyhláška, která nařizovala vyklizení obcí do 15. září 1942. Postupné vysidlování ale pokračovalo až do roku 1944. Nejprve přišli němečtí ženisté, pak vznikly školy pro dělostřelce a jezdectvo. Postupně zde cvičilo až 30 tisíc příslušníků SS.
„Bylo to největší a nejdůležitější cvičiště SS v Evropě. Přesto mnoho Čechů na cvičišti zůstalo a stali se zaměstnanci SS,“ popisuje historik Tomáš Zouzal z Ústavu pro studium totalitních režimů a autor knihy Na cvičišti SS, která jejich osudy popisuje.
Pro SS pracovalo 12 tisíc Čechů. Většina byla zaměstnána v takzvaných SS–Hofech, hospodářstvích určených pro zásobování vojáků.
Po 80 letech ožívají raritní válečné snímky díky digitálnímu kolorování |
Velitelství na zámku
Velitelství výcvikového prostoru sídlilo na jeho okraji, v Benešově, přesněji řečeno na zámku Konopiště, bývalém sídle arcivévody Františka Ferdinanda d´Este.
Zabrané území se krok za krokem proměňovalo v intenzivně využívaný vojenský újezd. Když chyběly pracovní síly k jeho budování, byli sem na výstavbu deportováni další lidé. Nejprve vznikaly tábory pro „židovské míšence,“ později přímo pobočky koncentračních táborů. Na cvičišti totiž probíhal intenzivní stavební ruch, ale prostor se využíval i zemědělsky. „To, co se vyprodukovalo, se prodávalo,“ vysvětluje Zouzal.
Útok na Prahu
Naposledy se cvičiště zapsalo do dějin v květnu 1945. Vznikla zde bojová skupina SS Wallenstein, která měla zaútočit na Prahu a pomoci potlačit Pražské povstání.
Zbytky jednotek pak kapitulovaly 9. května 1945 v Kamýku nad Vltavou. Za Němce kapitulaci podepsal velitel cvičiště, generál Alfred Karrasch, za Američany plukovník C. Abrams.
Před osmdesáti lety zaskočil Prahu nálet. Spojenci omylem zabili 701 lidí |
Navrátilci v květnových dnech našli oblast již bez esesáků. „Budovy byly často pobořené, studně zasypané, pole plná bodláků, granátů i min,“ uvádí Zouzal. Celá oblast se z následků vzpamatovávala dlouho – zejména, když jednu totalitu nahradila druhá a proběhla kolektivizace po sovětském vzoru.
Existence cvičiště souvisí i s takzvaným štěchovickým pokladem. Esesáci úkryt pro něj logicky hledali na „svém“ území u Hradišťka. Část beden s dokumenty odvezli Američané po konci války a jinak se štěchovický poklad stal legendou. Dobrodruzi se ho snaží najít dodnes.
