Odborníci i část politiků teď znovu otevírají debatu, zda země nepotřebuje nový Národní diabetologický plán, který by propojil prevenci, včasný záchyt, léčbu i dlouhodobé sledování pacientů. „Roční náklady na léčbu pacientů za pět let vzrostly o 66 procent,“ uvedl předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný.
Ve Sněmovně se ve středu uskutečnil seminář věnovaný právě Národnímu diabetologickému plánu. Podle předsedy zdravotnického výboru Kamala Farhana (ANO) může takový plán vytvořit rámec, který propojí stát, odborné společnosti, zdravotní pojišťovny i poskytovatele zdravotních služeb. Česko se k diabetologickému plánu vrací po 13 letech od poslední verze programu a po čtyřech letech od konce jeho časového rámce.
Česká nemocnice má lék, který oddaluje cukrovku. Odhalí ji screening, říká lékař |
Vedle zdravotních dopadů jde u cukrovky také o významnou ekonomickou zátěž. „Třicet procent diabetiků v produktivním věku ze zdravotních důvodů nepracuje a stát proto vyplácí 12 miliard korun na invalidních důchodech,“ vypočítává Prázný. Podle studie Asociace inovativního farmaceutického průmyslu mohou bez změny současného trendu výdaje spojené s tímto onemocněním do roku 2030 dosáhnout až 63 miliard korun ročně.
Právě rychlý růst počtu nemocných je podle Prázného jeden z hlavních argumentů pro to, aby se diabetes neřešil jen dílčími doporučeními, ale jako samostatná národní priorita. Diabetes totiž významně souvisí i s dalšími vážnými diagnózami, zejména s kardiovaskulárními chorobami, které patří v Česku k hlavním příčinám nemocnosti i úmrtí. Podle organizátorů semináře by měl nový plán propojit časnou diagnostiku, léčbu a dlouhodobý management pacientů napříč zdravotním systémem.
