Odborníci varují, že do roku 2030 se stane druhou nejčastější příčinou smrti mezi nádorovými onemocněními hned po karcinomu plic.
Šance na přežití je mizivá zejména kvůli tomu, že rakovina slinivky probíhá zpočátku téměř bez příznaků. Až později mohou přijít bolesti v horní části břicha či v zádech, hubnutí, zežloutnutí očního bělma a kůže, tmavá moč, nechutenství, nevolnost a zvracení, průjmy či celková slabost.
Mám rakovinu, metastáze po celém těle a obrovské bolesti, popsal Jakub Špalek |
„Bohužel patříme k zemím s nejrychlejším nárůstem počtu nemocných. Šance, že pacient bude s diagnózou žít déle než pět let, je u nás ale nižší než v jiných zemích,“ říká Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc.
Zatímco ve Spojených státech se bavíme o 12 procentech, v Česku lidé přežijí déle než pět let jen v šesti až devíti procentech případů. Američané totiž dokážou nemoc odhalit dříve, používají modernější formy chemoterapie a soustřeďují operace do specializovaných center. Jedinou nadějí, jak pacientovi prodloužit život až o několik let, je včasné odstranění nádoru.
Statistiky
|
Diabetes jako vodítko?
„Pokud se toto onemocnění zachytí hned v zárodku, mají pacienti výrazně vyšší šanci. Když už je rakovina rozvinutá, je průměrná doba přežití osm měsíců od stanovení diagnózy,“ řekl iDNES.cz Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
V Česku se proto lékaři zapojují do specializovaných programů, které cílí na rizikové pacienty a snaží se nemoc odhalit včas. Odborníci nyní zkoumají další možné vodítko k odhalení rakoviny slinivky, a to rozvoj cukrovky.
„Nádor totiž dlouho předtím, než se nám jej podaří odhalit, ovlivňuje zpracování glukózy v těle, čímž může vyvolat diabetes,“ vysvětluje Urban. V době stanovení diagnózy rakoviny slinivky má poruchu metabolismu glukózy přibližně 75 až 86 procent pacientů.
Pokud se toto onemocnění zachytí hned v zárodku, mají pacienti vyšší šanci.
Svatopluk Býmalékař
V novém projektu pod záštitou ministerstva a prezidenta Petra Pavla se do prevence zapojí 500 ordinací praktických lékařů, které budou v následujících dvou letech sledovat pět tisíc pacientů s nově diagnostikovanou cukrovkou 2. typu nebo prediabetem. Vyšetřovat začnou nejspíše už letos v červnu. Projekt bude součástí programu Podpory časné diagnostiky rakoviny slinivky břišní v České republice, na který je z Evropského sociálního fondu vyčleněno téměř 30 milionů korun.
Cílem projektu je ověřit, zda praktičtí lékaři dokážou u vybraných rizikových skupin obyvatelstva (například s nově diagnostikovaným diabetem v populaci starší 60 let), zachytit rakovinu slinivky v časném stadiu už ve svých ordinacích.
Rané příznaky rakoviny se často tváří nevinně. Těchto 8 signálů lidé přehlížejí |
„Pokud se to podaří, může to zásadně zlepšit prognózu těchto pacientů. Projekt není jen o vyšetření pacientů, ale o pilotním ověření komplexního diagnostického algoritmu, který bude moci být zavedený do běžné klinické praxe,“ říká Miroslav Zavoral, předseda Komise pro podporu diagnostiky a léčby rakoviny slinivky břišní ministerstva zdravotnictví.
Odborníci očekávají, že z celkového počtu pěti tisíc sledovaných osob se během dvou let zachytí přibližně 20 až 30 případů rakoviny slinivky. Součástí projektu je také hodnocení nákladové efektivity. Časný záchyt onemocnění by totiž mohl výrazně snížit náklady spojené s léčbou pokročilých stadií. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna loni zaplatila za léčbu zhruba půl miliardy korun.
Vyšetření rizikových pacientů
„Screening funguje tak, že pacienti jsou dotazováni, zda náhodou nemají výskyt rakoviny v rodině či zda se tam nevyskytují chronická onemocnění slinivky či chronické záněty. My musíme vytipovat pacienty, kteří mají riziko větší než pět procent,“ vysvětluje lékař Svatopluk Býma. Pro běžnou populaci zatím nemá takový screening smysl, ale pokud se projekt osvědčí, mělo by to podle něj smysl jej zavést i plošně.
Ordinace s největším počtem diabetiků, které by se mohly do projektu zařadit, vybere Ústav zdravotnických informací a statistiky. Praktici pak osloví pacienty, odeberou jim krev a odešlou je na zobrazovací vyšetření, aby ověřili, zda slinivka nevykazuje podezřelé změny.
Rakovině se dá předejít, tvrdí zdravotní sestra a učí jak |
Kromě projektu praktických lékařů zaměřeného na diabetiky v tuzemsku běží od roku 2023 i program časného záchytu karcinomu pankreatu HEPACAS České gastroenterologické společnosti. Ten hradí pojišťovny a cílí na osoby, u nichž je riziko vzniku nádoru vyšší než pět procent. Patří sem lidé, kteří mají alespoň dva příbuzné s karcinomem slinivky, z nichž alespoň jeden je příbuzný prvního stupně, tedy rodič, sourozenec nebo dítě. Další ohroženou skupinu tvoří lidé s dědičně podmíněnou formou chronické pankreatitidy nebo nositelé některých genetických mutací.
„Rizikové pacienty vyšetřujeme v centrech vysoce specializované péče, kde jednou ročně podstupují magnetickou rezonanci a endoskopickou ultrasonografii,“ vysvětluje Ilja Tachecí, přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Strach z nemocí je na vzestupu. Jak zkrotit obavy z rakoviny a jiné úzkosti |
V rámci tohoto projektu pacienty pomáhají vytipovávat ambulantní specialisté i praktici tím, že vyplní dotazník na webu. „My jej následně vyhodnotíme a případně jedince odešleme do jednoho z 28 specializovaných center k podrobnému vyšetření,“ dodává Tachecí.
Lékaři už v rámci programu HEPACAS sledují více než 500 lidí. „U čtyř z nich už jsme odhalili nějaký typ nádoru, jeden z nich měl rakovinu slinivky,“ popsal pro iDNES.cz gastroenterolog Ondřej Urban. Podle něj je projekt prospěšný zejména u žen, které prodělaly rakovinu prsu a mají vysokou pravděpodobnost vzniku rakoviny pankreatu.
Český objev
Mimo to odborníci pracují také na nových metodách, pomocí kterých by dokázali rakovinu slinivky diagnostikovat v počátečním stadiu u co nejvíce lidí. Do budoucna by k tomu mohly sloužit třeba specializované krevní testy. Vědci ale musí nejprve určit soubor molekul, které by v krvi prokázaly přítomnost nádoru.
„V současnosti testujeme vynález českého vědce, profesora Holčápka, který spolu se svým týmem vyvinul test, díky kterému je možné odhalit v raném stadiu různé nádory, a to včetně rakoviny slinivky. Na podobném principu funguje také krevní test, který byl nedávno schválen v USA. Uvidíme, jak se osvědčí a kdy bude případně dostupný i u nás,“ popisuje Urban.
Rakovina slinivky je často skrytá. Jaké příznaky vás mohou varovat? |
Díky testu s názvem Lipidica bude možné testovat velký vzorek lidí. „Výsledky studie budeme mít k dispozici za rok až dva. Bylo by skvělé, kdybychom pak měli nový efektivní screeningový nástroj,“ doplnil. Předběžné výsledky však byly podle Urbana natolik slibné, že je publikoval nejprestižnější odborný časopis Nature.
Slinivka břišní je umístěna za žaludkem, měří do 15 centimetrů. Bez ní bychom nedokázali trávit potravu ani udržet stabilní hladinu cukru v krvi. Produkuje trávicí enzymy, které rozkládají tuky, bílkoviny i sacharidy, a zároveň hormony, jako je inzulin, které řídí metabolismus.
Nemocná slinivka vás může ohrozit na životě. Pozor na zánět i rakovinu |
Rakovinu slinivky odborníci často dávají do souvislostí s nezdravým životním stylem. Za velmi rizikové faktory označují kouření, obezitu a konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Mezi ně patří jídla, která mají dlouhou dobu trvanlivosti, jsou uzavřená v nepropustných plastových obalech a obsahují velké množství konzervantů.
„Přibližně 20 až 30 procent nádorů vzniká právě vlivem kouření. Vliv ultrazpracovaných potravin vědci stále zkoumají,“ upozorňuje Urban. Doporučuje nicméně konzumaci dostatečného množství ovoce a zeleniny.
