Přihlášky na střední školy podávají deváťáci zpravidla tři. Řadit by si je podle ministerstva školství i organizace Cermat, která má systém přihlašování na starosti, podle priorit. To znamená, že na prvním místě je škola, na niž chce dítě nejvíc a která ale zároveň bývá nejobtížnější na přijetí.
Jinými slovy uchazeč na ni potřebuje nejvíc bodů z přijímacích zkoušek. Naopak na posledním místě by měla být škola „záchranná“, na kterou se lze dostat nejjednodušeji. Podle výsledků přijímacích zkoušek je pak centrální mechanismus rozřadí na školy právě podle jejich priorit.
Jak se vyznat v labyrintu středních škol? Praktický průvodce přijímacími zkouškami |
Jenže podle nové analýzy organizace PAQ Research tento žebříčkový systém uchazeči nechápou a využívají jej nesprávně. Autoři v ní pracují s daty všech loňských deváťáků, kteří se hlásili na střední školy.
Časté chyby1. Neefektivní řazení přihlášek Pořadí škol v přihláškách je potřeba seřadit od papírově nejobtížnější k nejlehčí. Například maturitní obory by měly být nad nematuritními. Pomoci v rozhodování můžou data Cermatu nebo výsledková tabulka z předchozích let, která ukazuje minimální počet bodů, který stačil na přijetí. 2. Zaseknutí na jistotě Uchazeči si na první místo v přihláškách dají školu na jistotu. Ačkoli jejich výsledky jsou tak dobré, že by stačily na výrazně těžší obor s nižší prioritou. Loni se takto rozhodlo 18 procent uchazečů. 3. Nevyužití všech přihlášek Podat si jen jednu nebo dvě přihlášky z možných tří (v případě oborů s talentovou zkouškou pěti) je zbytečné riziko. Uchazeč se připravuje o šance na přijetí v prvním kole na dalších školách. 4. Podceňování sebe sama Víc než čtvrtina deváťáků může mířit výše, než kam reálně dosáhnou. V okolí jsou často podobně zaměřené školy a výsledky deváťáků na ni stačí. To může naznačovat, že žáci podceňují vlastní schopnosti. Dalšími důvody ale může být i nedostatek informací o požadavcích školy nebo fungování systému přihlášek. |
„Celkem 38 procent zájemců o maturitní obory své přihlášky řadilo neefektivně. Školy náročnější na přijetí zařadili až za snazší obory. To je strategická chyba. I kdyby dostali dostatek bodů na nejtěžší školu, možnost zůstane nevyužita, protože je mechanismus automaticky pošle na lehčí obor první priority,“ vysvětluje v analýze jeden z autorů Jan Zeman.
Někteří žáci si dokonce maturitní obory řadí až za ty nematuritní. To ovšem nedává smysl, protože na nematuritní obor se dostane většina přihlášených.
Dalších šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášky na tři školy. Tím zbytečně riskovali, že se nedostanou na vybrané školy a tím pádem budou muset do dalšího kola. Skoro čtvrtina všech uchazečů se nehlásila na žádný maturitní obor.
„Až 27 procent uchazečů mohlo mířit na náročnější školu. V jejich okolí existovala výrazně těžší škola s podobným zaměřením, na kterou by jim stačily body. Nepodali na ni ale přihlášku,“ uvádí další problém Zeman.
V roce 2025 se drtivá většina uchazečů dostala na školu, které dali první prioritu. Z takových statistik ale neplyne, zda se opravdu deváťáci dostali na školu, kam chtěli nejvíc.
Problém může být i v tom, že žáci těžko odhadují, kolik bodů budou muset získat, aby měli šanci se na školu dostat. Je to i kvůli tomu, že každý rok se na školu hlásí jiný počet dětí a minimální hranice se proměňuje. Jeden rok je pro přijetí na školu potřeba například 70 bodů a další rok 60 bodů, nebo 80.
Jaký způsob podání přihlášky jste zvolili / zvolíte?
Řešení? Předsunout testy před přihlášky
Ve své analýze Jan Zeman a Benjamin Šimsa navrhují několik změn, která by deváťákům přechod na střední školu usnadnila. Kromě lepšího informování žáků nejen o požadavcích škol, ale také celkového systému přihlašování ze strany ministerstva či Cermatu, jde o předsunutí přijímačkových testů před podávání přihlášek.
Žáci mají výsledky přijímaček na SŠ, přijato je 94 procent uchazečů |
Podle analytiků to odstraní řadu nejistot.
„Uchazeč ví, kolik získá bodů a o kolik je lepší nebo horší než uchazeči z celé České republiky i jeho bližšího okolí. Při vyplňování přihlášek tak bude uchazeč již znát svůj výsledek. Bude se díky tomu moci rozhodovat informovaněji. Sníží se riziko podceňování i celkový stres. Celkově to strategizování nevymýtí, protože žák nemůže odhadnout, jak se změní počet a skladba uchazečů daný rok, ale nejistota se sníží,“ vysvětluje Zeman.
O podobné změně mluví i nový ministr školství Robert Plaga (za ANO), který chce systém přijímaček měnit. „Změníme systém přijímacího řízení na střední školy tak, aby si rodiče a žáci vybírali konkrétní školu až se znalostí výsledků státní části přijímací zkoušky. Tím zajistíme, že volba střední školy bude lépe odpovídat skutečným schopnostem a potenciálu každého žáka,“ stojí v programovém prohlášení vlády.
PAQ Research také navrhuje, aby si uchazeči mohli zvýšit počet škol, na které se děti mohou hlásit. To podle analýzy zefektivní rozřazovací mechanismus, děti tak nebudou muset při podávání přihlášek příliš taktizovat. Posledním doporučením je zvýšení kapacit všeobecných oborů jako jsou gymnázia či lycea, na něž bývá pravidelně především ve velkých městech přetlak.
Jste pro, aby žáci nejprve dělali testy a až poté podávali přihlášky na střední školy?
Jak přihlašování funguje
Důležité je vědět, že když je škola s vysokými požadavky pro přijetí na prvním místě přihlášky a nedostanu se na ni, nijak to nesníží šanci dostat se na školu druhé/třetí priority. |
 |
