V rámci průzkumu „Barometr mezi mediky“, který provedl HealthCare Institute, bylo osloveno 1 207 studentů čtvrtých, pátých a šestých ročníků osmi lékařských fakult. Ukázalo se, že meziročně lehce vzrostl počet zájemců o práci v zahraničí (o čtyři procentní body).
Studenti chtějí ve většině případů do zahraničí odejít na dva až pět let, třicet procent z nich však plánuje zůstat v cizině víc než jedenáct let.
„Těch 27 procent studentů, kteří říkají, že chtějí do zahraničí, nejsou ti, kteří do zahraničí opravdu odejdou. Na druhou stranu, medicína je globální. A není nic špatného na tom, když absolventi odcházejí na zkušenou do zahraničí. Navíc, když se dívám na naše absolventy, tak se po pěti šesti letech vracejí zpět, protože často chtějí dát své děti do české školy,“ řekl na středeční tiskové konferenci odborník na kvalitu zdravotnictví David Marx z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Mladí lékaři po celém světě směřují na západ
Problém podle Marxe je, když do zahraničí studenti neodcházejí za zkušenostmi, ale proto, že nevěří, že je v Česku transparentní systém specializačního vzdělávání. „Průchodnost českého systému je poněkud náročná,“ podotkl. Jako důvody pro odmítání práce v Česku totiž studenti v průzkumu uváděli špatné podmínky pro specializační přípravu i nemožnost kariérního a platového postupu.
„V současnosti je víc než důležité rozvíjet aktivní personální marketing a politiku směrem k čerstvým absolventům, kteří by tak získali motivaci zůstat v rodné zemi a zúročit zde kvalitní vzdělání, které jim bylo poskytnuto lékařskými fakultami v České republice,“ domnívá se Daniel Vavřina, zakladatel HealthCare Institute.
Částečný odliv českých doktorů však zároveň kompenzuje příchod mladých lékařů ze zahraničí. „Když se podíváme do průměrné nemocnice, tak personál je směsí nejrůznějších národností. I k nám přicházejí lékaři, dnes už méně ze Slovenska, více ale ze zemí bývalého Sovětského svazu, často Ukrajiny. Pohyb absolventů z východu na západ je zjevný celosvětově,“ vysvětlil Marx.
„Jsou to kvalitní lékaři, kteří zde často chtějí začít v klidných podmínkách nový život. Není to určitě na škodu,“ dodal Michal Čarvaš z Nemocnice Prachatice.
V Česku čeká mladý lékař plat 30 tisíc, v zahraničí o pět více
Z průzkumu dále vyplynulo, že tři čtvrtiny studentů lékařských fakult chtějí po škole hledat práci v nemocnicích. Naproti tomu se v porovnání s loňským rokem o sedm procentních bodů snížil počet studentů, kteří by rádi pracovali v ambulancích (z 29 na 22 procent).
Mezi studenty, kteří chtějí zůstat v Česku, převažuje zájem o všeobecné a vnitřní lékařství. Ti, kteří naopak plánují vycestovat, by rádi působili v oboru anesteziologie a chirurgie. Obecně je také značný zájem o dětské lékařství.
Nástupní plat v Česku budoucí lékaři očekávají ve výši 25 až 30 tisíc korun. Po atestaci by však na své výplatnici rádi viděli částku od 40 do 50 tisíc korun. Očekávání těch, kteří zamíří do zahraničí, jsou přirozeně odvážnější. Nástupní plat čekají ve výši 30 až 35 tisíc, příjem po atestaci pak 50 až 60 tisíc korun.
Podle Jakuba Šimky, prezidenta Asociace studentů medicíny, nejsou nástupní platy v Česku zdaleka dostačující. „Průměrná hrubá mzda lékaře po studiu se pohybuje kolem 28 tisíc korun. Pro porovnání, naši vrstevníci se středoškolským vzděláním často za tuto mzdu pracují v továrnách a ve výrobě. Přičemž toho platu dosahují o šest let dříve než studenti medicíny. Proto tato mzda není dostatečně motivující a odpovídající získaným znalostem během šestileté dřiny na lékařské fakultě,“ komentoval to Šimka.
Upozornil také, že na lékařských fakultách přibývá stále více žen. „Na místě lékařek bude nutné vzdělávací program přizpůsobit tak, aby jim nebyl překážkou při zakládání rodiny,“ podotkl Šimka.
