"Dá se to nazvat cenzurou, protože dokument byl schválen, následně přišly výhrady, které jsem byl schopen akceptovat. Pak mi ale bylo oznámeno, že dokument nebude vysílán v době, kdy by byl ještě aktuální," řekl iDNES.cz reportér a dokumentarista David Vondráček, jenž v minulosti pro televizi natočil některé portréty z cyklu GEN nebo divácky úspěšný dokument Láska v hrobě.
Podle Vondráčka měla Česká televize (ČT) odvysílat film o Karlu Janečkovi, který nazval Pozitivní evolucionář, 6. dubna. Vondráček tvrdí, že mu datum zaslal programový ředitel ČT Milan Fridrich. "Na Zelený čtvrtek, tedy 17. dubna mi kreativní producent Petr Kubica oznámil, že dokument nebude odvysílaný vůbec," dodal režisér.
Kdy přišly připomínkyProces vývoje a výroby díla má v České televizi několik fází. Po schválení na programové radě tak dílo prochází ještě dílčími schvalovacími projekcemi v různých fázích rozpracovanosti. Dílo o Karlu Janečkovi prošlo poslední projekcí. Podle režiséra Davida Vondráčka bez větších připomínek. Ty přišly až dodatečně. "Své připomínky vznesl ještě programový dramaturg, který na projekci nemohl být přítomen, a tyto režisér ještě nezpracoval. Snímek tak ještě jednoduše nemohl být zařazen do vysílání a odvysílán bude co nejdříve po jeho dopracování," uvedla k situaci mluvčí ČT Alžběta Plívová. |
Petr Kubica popřel, že by Vondráčkovi něco takového řekl. Dokument považuje za nedokončený, protože jej zatím neschválil, vidí v něm totiž chyby. Ty nechal posoudit několik dalších dramaturgů, kteří se na snímku nijak nepodíleli. "Vadí mi, že se nedotýká komplexněji postavy pana Janečka ani vysokofrekvenčního obchodování na burzách, kterým si pan Janeček vydělává," tvrdí Kubica s tím, že toto je jeho hlavní výtka. S Vondráčkem se má sejít ve čtvrtek. Kubica věří, že dokument dozná změn a nakonec bude odvysílaný.
Autor opustil kritické prvky, tvrdí ČT
"U dokumentu pana Vondráčka nyní probíhá v tvůrčí producentské skupině diskuze nad finální podobou snímku, která se odchýlila v některých parametrech od původního zadání schváleného programovou radou," uvedla mluvčí ČT Alžběta Plívová. "Došlo například ke změně názvu, původně se dokument měl jmenovat Samozvaný spasitel, i k opuštění některých kritických prvků, které chtěl podle záměru sám režisér v příběhu reflektovat, konkrétně například politickou minulost rodičů hlavního protagonisty nebo etiku podnikání Karla Janečka," vyjmenovala mluvčí. Podle ní jsou změny možné, ale musí být dodatečně odsouhlaseny, což se v tomto případě nestalo.
"Zásadní výhrada byla, že v dokumentu nemám rozpor mezi legitimitou a morálností Janečkova podnikání. Ale já tam mám polemiku ekonoma Pavla Párala i dalších. Výhradou také bylo, že propaguji občanské sdružení Pozitivní evoluce. To ale neexistuje. Je to jen akce, která totálně vybouchla," dodal Vondráček s tím, že v dokumentu byl ochotný udělat drobnější změny včetně jeho názvu. Odmítl ale větší zásahy. "Nemůžu změnit podstatu pohledu na to, jaký je Karel Janeček," tvrdí Vondráček. Nicméně občanské sdružení s názvem Pozitivní evoluce lze skutečně v rejstřících dohledat.
David Vondráček při předávání cen Český lev. Loni jej získal jeho dokument Láska v hrobě
Režisér poslal stížnost Radě ČT
Podle mluvčí ČT existoval termín odvysílání 6. dubna. Datum ale bylo jen předběžné. "Podmínkou pro zařazení snímku v tomto termínu bylo, že v březnu, kdy jsou odesílány médiím programové plány na duben, bude dokument finálně schválen jak kreativním producentem, tak manažerem výroby. K tomu však nedošlo," podotkla Plívová s tím, že takový krok není nestandardní a stává se běžně, protože změny v programu jsou časté.
Redakce iDNES.cz požádala o vysvětlení i programového ředitele ČT Milana Fridricha. "ČT v tomto případě neudělala nic nestandardního a rozhodně nic cenzorního. To by pak šlo za cenzuru označit každou tvůrčí diskuzi, protože autor neudělal, co slíbil a tvrdil, že natočí. My jsme se jen ptali, proč to tak je," napsal v SMS Fridrich.
Dokument o Karlu JanečkoviDokument má v současné podobě 52 minut. Karla Janečka zachycuje v jeho firmě, na mítincích i v soukromí. Janeček mimo jiné vysvětluje, jak by změnil volební systém v ČR, jak funguje princip obchodování pomocí počítačů, jež jsou přímo v místech burz, jaký je obrat jeho firmy i velikost jeho majetku nebo proč jej fascinuje číslovka 12. Kamera zachytila také to, jak jeho přítelkyně velí rekonstrukci velké vily nebo jak se Janeček prohání ve sportovním voze. Kromě podnikatele v dokumentu vystupují jeho rodiče, bývalá manželka či jedna z přítelkyň. Počínání Janečka komentují jeho obchodní partner Václav Dejčmar, aktivista Matěj Hollan nebo ekonom Tomáš Sedláček. "Ten film je chytlavý, protože lidé chtějí vědět, jak to má pan Janeček s ženami a jak vydělal miliardy. Zároveň si troufám říci, že není bulvární, protože má více vrstev," říká o snímku jeho režisér David Vondráček. Karel Janeček ve středu na svůj Facebook pověsil stručný komentář k dokumentu. "Nesouhlasím, že by mě zakázaný dokument režiséra Davida Vondráčka adoroval. Vyjádření lidí jako Matěj Hollan, Roman Joch nebo Pavel Páral v něm rozhodně nevyzněla v můj prospěch," napsal. "Je fascinující, že Česká televize nasadila na dokument cenzuru. Mám se cítit jako disident?" zakončil svůj příspěvek. |
Stížností se bude zabývat Rada ČT
Vondráček si na přístup postěžoval i Radě České televize. V úterý jí odeslal podnět, ve kterém upozorňuje na neodvysílání dokumentu.
"Stížnost jsme obdrželi, týká se dokumentu pana Vondráčka. Naložíme s ní standardně. To znamená, že si vyžádáme stanovisko generálního ředitele ČT a poté o ní rozhodneme," řekl iDNES.cz místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič.
Na středečním jednání Rady ČT dodal, že radní budou muset řešit, zda do celé věci mohou zasahovat, protože zákon o ČT radním podle Dědiče zakazuje, aby rada vstupovala ČT do fáze výroby (co řekl ke stížnosti ředitel Petr Dvořák si přečtěte zde).
Rada ČT na začátku ledna řešila jiný spor, jehož autoři rovněž hovořili o cenzuře. Stížnost se týkala zpravodajství, podala ji část zaměstnanců, z nichž veřejně se k podnětu přiznali jen tři - moderátorky Daniela Drtinová a Nora Fridrichová a tehdejší zástupce šéfredaktora zpravodajství Adam Komers.
Autoři podnětu tvrdili, že televize manipulovala v některých případech obsah vysílání ve prospěch Zemanovců, Hradu nebo společnosti PPF, pro kterou dříve pracoval současný generální ředitel ČT Petr Dvořák. Ten to odmítl a celou věc spolu s šéfem zpravodajství Zdeňkem Šámalem objasňovali radním na jejich zasedání (více čtěte zde). Dvořák jim následně předal řadu dokumentů, o které opíral svá tvrzení. Rada pak na jejich základě v lednu jednomyslně rozhodla o tom, že podnět není oprávněný (více o rozhodnutí Rady ČT čtěte zde).
