Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvRadě ČT přišlo několik desítek stížností, které kritizují to, jak veřejnoprávní televize informovala o prezidentských volbách. Rada se jimi podle Nováka bude v následujících týdnech podrobně zabývat. Ale nezůstane jen u toho. Speciálně k volbám zadala odbornou analýzu profesoru mediálních studií Janu Jirákovi.
Analýza prezidentských voleb
„Svou analýzu si zpracovala i přímo Česká televize. Minulý týden jsme rozhodli o tom, že si tedy necháme zpracovat vlastní analýzu. A až budeme mít oba dva materiály, tak pak si nad tím rada sedne,“ říká Karel Novák.
„Je zajímavé, že lidé umí kritizovat, ale neumí si stěžovat,“ dodává k tomu David Soukup. „Když vynechám prezidentské volby, tak i nám lidé píší. Třeba i kritiku na Českou televizi nebo některé zpravodajské servery. Protože pod některými články vidí jako zdroj ČTK.“
„Takže si čtenáři myslí, že za všechno můžeme my. Ale už třeba nevědí, že redakce mají náš původní text jako podklad a pak s ním dále pracují,“ za což podle Soukupa už následně nenese ČTK odpovědnost.
A jaké typy stížností, kromě prezidentských voleb, na Radu ČT podle Karla Nováka nejčastěji míří? „Míří samozřejmě nejčastěji na publicistiku a zpravodajství. Od doby vzniku ČT chodí stížnosti nejčastěji sem.“
Co budou muset řešit noví ředitelé?
Noví generální ředitelé ČT a ČTK budou stát v následujících měsících a letech před obtížnými úkoly. Tím nejpalčivějším je podle šéfů obou rad financování obou veřejnoprávních institucí. Podle Karla Nováka zřejmě nastal správný čas na to, aby se začalo diskutovat o zvýšení televizního koncesionářského poplatku.
„Ano, myslím si, že tato doba nastala. Dokonce se na tom usnesla Rada ČT. Financování České televize se musí řešit. Výše současného poplatku se stanovila před 15 lety. Vzhledem k inflaci je v tuto chvíli reálná hodnota koncesionářského poplatku zhruba jen 86 korun,“ konstatuje Novák, přitom lidé ve skutečnosti platí 135 korun.
„Ale samozřejmě by zvýšení muselo jít ruku v ruce i s auditem, aby televize našla místa, kde by se dalo ušetřit. Nemůže se jenom volat po zvýšení, ale musíme se snažit najít vlastní zdroje,“ vysvětluje Novák, který v Rozstřelu řekl, že by nebyl pro zásadní změnu ve financování ČT. Odmítl tedy to, že by se zrušil poplatek a televize by byla financována přímo ze státního rozpočtu.
ČTK je v jiné situaci. Na svůj chod si musí sama vydělat, neboť žádné poplatky nevybírá. „Rozpočet máme kolem 250 milion korun, což je oproti ČT zanedbatelná částka. Letos máme zatím predikovanou ztrátu, ale na druhou stranu máme díky úsporné práci vedení slušné rezervy, takže ztrátové období jsme schopni přežít,“ míní David Soukup.
Jaké má být nové vedení
Výběrové řízení na nové generální ředitele ČT a ČTK v tuto chvíli probíhá. Zatím není vůbec jisté, zda se do něj přihlásí současný ředitel Petr Dvořák. „Opravdu nevím, zda bude kandidovat. A vyjadřovat se k tomu, jestli byl dobrým ředitelem, ze své pozice opravdu nemohu.“
Podle Davida Soukupa by se měl nový generální ředitel ČTK zaměřit hlavně na inovace a moderní technologie a také na zahraniční spolupráci, například s tiskovými kancelářemi v Asii.
Daří se udržovat nezávislost obou veřejnoprávních institucí? Poškodila kredibilitu ČT kauza kauza kolem nařčení Marka Wollnera z obtěžování. A jaké jsou silné a slabé stránky obou veřejnoprávních institucí? I na to odpovídali David Soukup a Karel Novák v Rozstřelu.
