Na soud se sociální demokraté obrátili ve čtvrtek elektronicky a v pátek ráno předali svůj podnět osobně. Jedna část podnětu počítá dokonce s tím, že by Ústavní soud měl předběžným opatřením zarazit samotný podpis smluv. Ty za vládu v pátek podepsal premiér Petr Nečas. (více zde)
Soud to neudělal. Místo toho generální sekretář soudu Tomáš Langášek pouze řekl, že by bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv s církvemi nespěchala a počkala na rozhodnutí Ústavního soudu . Po právní stránce ale podpisu smluv nic nebrání, uvedl Langášek. Pro odklad podpisu smluv se vyjádřil i nový prezident Miloš Zeman. Nečase to ke změně názoru nepřimělo.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se podivil spěchu vlády. "Do 1. října má podle schváleného zákona dostatečný čas na to, aby podepsala smlouvy s církvemi, takže ji nic netlačí k tomu, aby nepočkala na rozhodnutí soudu o ústavních stížnostech," uvedl Sobotka. Sociální demokraté mají podezření, zda vláda nepospíchá právě proto, aby předběhla verdikt soudu.
ČSSD ve svém podání argumentuje tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. Na základě smluv s církvemi má stát v následujících třech desetiletích církvím zaplatit desítky miliard korun, a naopak postupně sníží a po 17 letech zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost.
Podepsané smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.
