Na slavení a šampaňské to ještě není, tvrdí šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka, přesto se jemu a jeho spolustraníkům mohlo v pátek hodně ulevit.
Hrozilo jim, že budovy ČSSD po celém Česku půjdou do zástavy, ve stranické pokladně vznikne dluh 338 milionů korun a každý rok budou muset najít 20 milionů korun na úhradu splátek. Od včera zveřejněného rozhodnutí Nejvyššího soudu je všechno jinak.
ČSSD se v devatenáct let trvajícím sporu, který započal už v éře předsedy Miloše Zemana, dočkala úlevného rozsudku. Nejvyšší soud rozhodl, že výše dluhu není dost určitá, a spor vrátil na začátek k Okresnímu soudu v Praze. Ale nejen to.
ČSSD teď drží v rukou silnější karty. Od dědiců zesnulého advokáta Zdeňka Altnera, který ČSSD koncem devadesátých let vysoudil stranické sídlo Lidový dům, by naopak mohla požadovat peníze, které už jim strana vyplatila, když hrozilo, že na ni přijdou exekutoři.
Jde o 18 milionů korun, z nichž postupně kvůli úrokům a pokutám vzniklo zmíněných 338 milionů korun. Právě hrozba vrácení peněz teď může naopak strašit Altnerovy dědice.
„Soudy nižší instance budou totiž vázány právním názorem Nejvyššího soudu,“ vysvětluje Chvojka, proč si teď strana, které přitom hrozily obrovské problémy, má důvod věřit.
„Ale umím si představit, že pokud se dohodneme u soudu prvního stupně smírem, nebudeme chtít zpět ani těch 18 milionů korun. Chceme to už mít za sebou,“ říká šéf ČSSD Jan Hamáček.
Advokát Václav Veselý, který zastupoval Altnera a nyní radí i jeho potomkům, uvedl, že rozsudek nečetl, proto o něm nechce spekulovat. „Sejdeme se s rodinou a domluvíme se na dalším postupu,“ dodal Veselý. „Je to jeden z nejdelších procesů v historii Česka,“ podotkl.
Zaplatili prý už dvakrát
Altnerovi strana za vyhraný soud už v roce 2000 zaplatila 52 milionů korun. Šlo o deset procent tehdy odhadované hodnoty Lidového domu. „A to měla být konečná,“ má jasno místopředseda ČSSD a vzděláním právník Ondřej Veselý. „Ale pan Altner přišel s tím, že měl ujednané ještě nějaké další odměny a z těch právě vznikl ten astronomický dluh 338 milionů korun. Od začátku jsme tu částku rozporovali. Teď bychom mohli požadovat zpět i těch 18 milionů, které jsme byli nuceni pod tlakem zaplatit, ale jsme ochotni se domluvit a nechat to být,“ říká Veselý.
Soud se podle informací MF DNES – aspoň tak, jak to interpretují v ČSSD – pozastavil nad pasáží ve smlouvě, která Altnerovi dávala podíl z příjmů z Lidového domu.
„Převážil názor, že panu Altnerovi náležela odměna daná Českou advokátní komorou, nikoli nějaká doživotní renta,“ řekl MF DNES zdroj z ČSSD. Dědicům Zdeňka Altnera tak hrozí, že pokud budou v soudech pokračovat, mohou si vyslechnout verdikt, který jim přikáže vrátit oněch 18 milionů korun nebo jejich podstatnou část.
„Je to velké zadostiučinění, léta jsme poslouchali, že neplatíme závazky a nerespektujeme rozhodnutí soudu. Přitom jsme panu Altnerovi a dědicům zaplatili už 70 milionů korun. Teď se pravda ukázala,“ pochvaluje si Hamáček rozhodnutí soudu.
Starcův konec a dluhy ČSSD
Právě kvůli sporům o Lidový dům podle spekulací serveru SeznamZprávy údajně skončil i dlouholetý strážce stranické pokladny Martin Starec.
Ten se v Lidovém domě v různých pozicích souvisejících s hospodařením strany pohyboval od roku 1997 a současné vedení strany mu prý vyčítalo, že měl kvůli narůstajícímu astronomickému dluhu dřív zakročit.
Důvody Starcova odchodu jsou však podle informací MF DNES prostější. Starec si se současným vedením ČSSD lidsky nesedl. A ve chvíli, kdy strana potřebuje šetřit, se tak stal mužem na odstřel.
Kdo byl Zdeněk Altner Advokát Zdeněk Altner Zdeněk Altner byl jedním z právníků, kteří měli ČSSD na přelomu tisíciletí pomoct získat zpět Lidový dům, a to společně s účtem, na který se ukládaly výnosy z něj. ČSSD zastupoval od roku 1997 na základě smlouvy podepsané za předsednictví Miloše Zemana. Soud uznal část jeho nároků – 18,5 milionu korun – poprvé už v roce 2004. V roce 2016 přiznal soud advokátovi téměř 338 milionů, tedy nároky a penále. |
Hamáček to nechtěl komentovat. „Je to interní věc ČSSD, která se rozhoduje o tom, kdo bude jejím zaměstnancem. Nevidím důvod, proč bychom to měli komentovat do médií,“ řekl včera. Den předtím však v Blesku připustil, že za Starcovým koncem jsou i ekonomické důvody.
I přesto, že straně odpadla hrozba splácení obrovského dluhu, kvůli němuž měla předjednaný úvěr u Fio banky, její finanční situace má k ideálu stále hodně daleko.
Jen za minulý rok ČSSD skončila ve ztrátě 33 milionů a v červených číslech skončila několikrát po sobě. Do problémů se strana dostala už v roce 2009, finančním průvanem pak pro ni skončil rok 2010, kdy navzdory optimistickým preferencím a nákladné volební kampani získala ve sněmovních volbách mnohem méně hlasů, než čekala, a skončila v opozici.
Jako jedna ze dvou největších stran v zemi se však stále mohla spolehnout aspoň na zajímavé finanční dary. Třeba podnikatel Tomáš Melich v roce 2010 straně věnoval přes šest milionů korun.
V posledních letech už však strana nedosahuje ani dvouciferných zisků ve volbách. A to má za následek nejen propad příjmů z voleb, ale také méně štědrých dárců.
Případný konec sporů o Lidový dům by však pro ČSSD znamenal, že může z rozpočtu škrtnout částky za právní služby. I proto mají v Lidovém domě zájem na tom se domluvit a 18 milionů proplacených Altnerovým dědicům „obětovat“.
Podivná restituce
Palác se ČSSD vrátil v roce 1990. Převod areálu z majetku KSČ v roce 1993 napadl tehdejší ministr financí Ivan Kočárník a teprve v roce 2000, kdy byla ČSSD vládní stranou, její žalobě vyhověl Ústavní soud. Prohlásil ČSSD – přes sloučení s KSČ v roce 1948 – za nepřetržitě existující stranu, uznal její exilovou pokračovatelku a za existující označil i akciovou společnost Cíl, které Lidový dům formálně patřil. Politici ODS kdysi o navrácení Lidového domu mluvili jako o prominentní restituci. Šlo totiž o jedinou polistopadovou restituci majetku akciové společnosti.
