Dosud vládní stranu měli nakonec zájem vést jen tři lidé. Původně jich bylo dokonce sedm, ale postupně mizeli jako ve slavné detektivce Agathy Christie Deset malých černoušků.
Šmarda dostal při volbě předsedy 130 hlasů, Maláčová 62 a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík 41 hlasů. Maláčová následně oznámila, že se nebude ucházet o žádné místo ve vedení strany.
Do vedení ČSSD se vrátil i exministr Petříček
Nové vedení ČSSDMichal Šmarda, předseda |
Nový předseda ČSSD požádal kolegy, aby zvolili vedení, které potřebuje. Přál si v něm mimo jiné bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka nebo pardubického hejtmana Martina Netolického.
Požádal i o to, aby v jeho novém týmu byli i koordinátor očkování v Plzeňském kraji Robin Šín, starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan a místostarosta Bohumína Igor Bruzl. Všichni uspěli. Místopředsedkyní se stala i Daniela Ostrá.
Delegáti vyhověli Šmardovi již při volbě prvního místopředsedy, jímž se stal právě Bruzl, bývalý sportovní novinář, který působil i ve vedení na severní Moravě populárního fotbalového klubu Baník Ostrava. Je i autorem knihy Baníčku, my jsme s tebou.
Do vedení ČSSD se vrátil i bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Šmarda i on prosazovali, aby šla sociální demokracie do voleb v předvolební koalici se Zelenými, kteří chtěli aby se ČSSD distancovala od možnosti budoucí spolupráce s hnutím ANO. To se ale nestalo, Hamáček na jarním sjezdu sociální demokracie porazil Petříčka a nechal ho pak vyhodit z vlády.
Lidé nás opustili, měli pocit, že jsme opustili my je, řekl na sjezdu ČSSD Šmarda
„Strašlivě jsme prohráli, strašlivě jsme prohráli hned několik voleb za sebou. Lidé nás opustili, protože měli pocit, že jsme opustili my je,“ řekl Šmarda delegátům sjezdu. Dluh sociální demokracie podle něj přesáhl 200 milionů korun a stále narůstá. Jako cíl strany vytýčil uspět při volbě v pěti senátních obvodech.
„Jsem pro to, abychom požádali předsedu ČMKOS Josefa Středulu, aby kandidoval na prezidenta republiky,“ řekl v projevu před volbou předsedy Šmarda. Mělo by to podle něj pomoci k renesanci levicového hnutí. Je pro spolupráci nekomunistické levice.
„Lidový dům nikdy neprodáme,“ řekl ve svém projevu poražená v boji o šéfku stran Maláčová. „Nesmíme dopustit, aby se náš majetek rozfofroval,“ prohlásila.
„Nejpozději za čtyři roky se do Poslanecké sněmovny vrátíme,“ prohlásila také Maláčová.
Řekla, že respektuje bohumínské usnesení zapovídající spolupráci s KSČM na centrální úrovni, ale že případný dohodám na místní úrovni bránit nebude. Maláčová je přitom ministryní menšinové vlády ANO a ČSSD, kterou po větší čast volebního období tolerovali a podporovali komunisté.
Kandidáti na šéfa ČSSD ubývali jako ve slavné detektivce Agathy Christie
Kromě Maláčové a Šmardy se o funkci předsedy ČSSD znovu ucházel i bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. „Nebude dobře když vyhraje Jana, nebude dobře, když vyhraje Michal, válka růží neskončí,“ tvrdil v kandidátském projevu Krejčík.
Těsně před samotnou volbou z ní couvl ředitel městské knihovny v Poličce Jan Jukl. Ekonom Peter Jaďuď, který se také přihlásil do boje o předsedu, se při projevu kandidatury vzdal a podpořil Krejčíka. Stejně se zachoval pardubický člen strany Jaromír Landsman. Přednesl kandidátský projev a odstoupil z volby. A totéž udělala i jihočeská sociální demokratka Jana Turoňová. Ze sedmi kandidátů na šéfa strany tak zůstali jen tři.
Mimořádný sjezd byl reakcí na volební výsledek ČSSD, která ve volbách do Sněmovny získala jen 4,65 procenta hlasů a vypadla z dolní komory parlamentu. V reakci rezignoval na post předsedy strany ministr vnitra Jan Hamáček.
