Špidla na tiskové konferenci po jednání výkonného výboru připustil, že ODS se do oficiálního zrušení smlouvy nechce. Podle občanských demokratů je jednání o zrušení zbytečné, platnost dokumentu podle nich vyprší dnem voleb.
Když ODS na žádost sociálních demokratů nepřistoupí, sociální demokraté zruší smlouvu dopisem adresovaným předsedovi strany Václavu Klausovi. "Pokud představitelé ODS nebudou souhlasit, ukončí ČSSD platnost jednostranně," řekl Špidla.
Smlouva je nástroj na jedno použití, tvrdí Špidla
Šéf ČSSD Vladimír Špidla tvrdí, že smlouva byla nástroj na jedno použití a o novém uspořádání musí rozhodnout voliči. O úmyslu vést s ODS jednání o ukončení opoziční smlouvy informoval Špidla po jednání předsednictva sociální demokracie v polovině března.
"Účelem opoziční smlouvy zejména bylo urychlit vstup země do Evropské unie, zabránit prudkému snižování daní či povinnému důchodovému spoření a udržet neplacené zdravotnictví. Nyní se ale blíží volby a vzniká nová politická situace," prohlásil tehdy Špidla.
Podle šéfa ČSSD smlouva splnila svůj cíl a nyní je třeba začít s "čistým stolem". Vladimír Špidla již dříve dal jasně najevo, že sociální demokracie musí jít do sněmovních voleb svobodná a bez závazků. ODS označil za hlavního volebního rivala.
|
SMLOUVA SE NELÍBILA |
|
Opoziční smlouva sice na jedné straně umožnila vznik poměrně stabilní vlády, na druhou stranu však podle řady politologů zablokovala politické prostředí v ČR a nastolila v něm nestandardní poměry. Proti smlouvě nejdůrazněji protestovali lidovci, kteří ji považovali za protiústavní. Prezident Václav Havel smlouvu označil za nestandardní dokument, který nemá v zahraničí obdobu. |
Klaus: Je nutné hlasování o důvěře vládě
Místopředseda ODS Miroslav Beneš nevidí důvod k jednání o ukončení smlouvy. "Pokud chce ČSSD jednat o jejím vypovězení, měli by premiér Miloš Zeman i vicepremiér a předseda sociální demokracie Vladimír Špidla odstoupit z vlády," míní Beneš a podotkl: "Pokud na tom budou sociální demokraté trvat, ODS bude jednat."
Předseda ODS a sněmovny Václav Klaus na konci února prohlásil, že jednání o vypovězení opoziční smlouvy musí předcházet hlasování o důvěře vládě.
"Neodmyslitelnou součástí takového usnesení ČSSD musí být i rozhodnutí navrhnout Poslanecké sněmovně hlasování o důvěře současné menšinové vládě," reagoval.
Špidla ovšem odmítl spojovat otázku vypovězení smlouvy s hlasováním o důvěře vládě. Podle něj pro to není důvod, když opoziční smlouva skončí až volbami.
"Myslím, že ke konci volebního období mají být všechny věci vyjasněny a stůl má být uklizen, proto navrhneme jednání o ukončení smlouvy ke dni voleb," vysvětlil Špidla.
Smlouva předpokládá smírčí řízení
Opoziční smlouva určovala dění na politické scéně v České republice v posledních čtyřech letech Dokument umožnil po volbách do sněmovny v roce 1998 existenci menšinové vlády ČSSD.
Dohoda mezi ODS a ČSSD z roku 1998 předpokládá smírčí řízení, když jedna ze stran dospěje k názoru, že smlouva se podstatným způsobem neplní a vznikají důvody pro vypovězení.
Podobné rozhovory vyvolala ODS na podzim 1999 kvůli nespokojenosti s politickou situací. Jednání stran vyvrcholilo v lednu 2000 podpisem takzvaného tolerančního patentu, který umožnil ČSSD mimo jiné prosadit státní rozpočty na roky 2000 až 2002 a změny volebního systému.
Obě strany se při podpisu opoziční smlouvy zavázaly, že po dobu volebního období sněmovny žádná z nich nebude hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě. Přitom ještě několik dní před volbami v roce 1998 předseda ODS Václav Klaus Zemanovi vzkázal: "Spekulace o tom, že ODS bude po volbách tolerovat menšinovou vládu sociální demokracie, jsou neopodstatněné a nesmyslné."
Opoziční smlouva byla překvapivé řešení
Přestože se očekávaným vítězem voleb v roce 1998 stala ČSSD, většinu 102 hlasů ve sněmovně získaly společně ODS, KDU-ČSL a Unie svobody (US). Již první signály naznačily, že představitelé těchto stran se těžko shodnou na podmínkách pro vznik většinové vlády.
Jednáním o sestavení vlády prezident pověřil předsedu ČSSD Miloše Zemana. Vzhledem k odmítání KSČM se jeho manévrovací prostor zúžil na ODS, KDU-ČSL a Unii svobody. Vstoupit do vlády se sociální demokracií byli ochotni lidovci, podmiňovali to ale účastí Unie svobody. Unie však setrvala na svém předvolebním slibu a spolupráci s ČSSD odmítla. A to přesto, že v jednu chvíli byla na stole i nabídka na vládu KDU-ČSL, US a ČSSD v čele s předsedou lidovců Josefem Luxem.
Nepřehledná situace nakonec vyústila v překvapivé řešení - ČSSD a ODS spolu uzavřely smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí, která se proslavila pod názvem opoziční smlouva. Smlouva umožnila vznik vlády ČSSD a ODS zaručila místa předsedů obou parlamentních komor.
 Vladimír Špidla po zasedání grémia ČSSD, kde oznámil, že jeho strana chce vypovědět opoziční smlouvu s ODS. (16. března 2002) |
 Vladimír Špidla po zasedání grémia ČSSD, kde oznámil, že jeho strana chce vypovědět opoziční smlouvu s ODS. (16. března 2002) |
 Vladimír Špidla po zasedání grémia ČSSD, kde oznámil, že jeho strana chce vypovědět opoziční smlouvu s ODS. (16. března 2002) |
 Vladimír Špidla po zasedání grémia ČSSD, kde oznámil, že jeho strana chce vypovědět opoziční smlouvu s ODS. (16. března 2002) |
 Vladimír Špidla po zasedání grémia ČSSD, kde oznámil, že jeho strana chce vypovědět opoziční smlouvu s ODS. (16. března 2002) |
