Pardubický hejtman Martin Netolický | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Skončit má celé vedení, říká Netolický. Vést ČSSD nechce ani on, ani Petříček

  • 90
Sociální demokracie bude účtovat po propadáku v říjnových volbách, po nichž vypadla ze Sněmovny. Odchod z funkce předsedy již oznámil šéf strany, ministr vnitra Jan Hamáček. Z funkcí v grémiu ČSSD by ale podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického kraje měli odstoupit nebo být odvoláni všichni členové nejužšího vedení.

Ve volbách strana získala 4,65 procenta za 250 397 hlasů voličů, což znamená její historický pád mimo Sněmovnu.

„Nejpozději v prosinci musí být volební sjezd. Skončit musí celé grémium, jen jeden má být do sjezdu pověřen podpisem faktur,“ řekl iDNES.cz Netolický. Na jarním sjezdu ČSSD, kde Hamáček porazil Tomáše Petříčka a nechal ho vzápětí vyhodit z vlády, byl právě Netolický jedním z hlavních kritiků spolupráce s ANO Andreje Babiše.

Funkci hejtmana a šéfa strany skloubit nelze, říká nyní nejúspěšnější politik ČSSD

Sám nyní ambici vést stranu nemá. „Ne, neuvažuji o tom, jsem politik regionální. Nedovedu si představit skloubit práci hejtmana a řízení strany. Už jsem to i řekl a nejsem Andrej Babiš, abych měnil často názory,“ uvedl hejtman.

„Pokud sjezd nebude velmi rychle, tak je to faktická smrt sociální demokracie,“ je přesvědčen starosta Nového Města na Moravě a bývalý místopředseda ČSSD Michal Šmarda, jehož sociální demokracie nedokázala protlačit do vlády na post ministra kultury, když ho odmítl akceptovat prezident Miloš Zeman.

„Nemyslím, že je nutné odvolávat politické grémium, pokud prokáže politickou odvahu a pomůže svolat sjezd co nejrychleji,“ řekl iDNES.cz Šmarda. Sociální demokracii by podle něj měl vést člověk, který dokáže získat mandát od voličů, má zkušenosti ze všech pater politiky a který má jasnou vizi, co se sociální demokracií udělá.

Poukázal na to, že právě Netolický je dnes nejúspěšnější politik sociální demokracie. „Je to náš jediný hejtman, který dokázal obhájit svou funkci. Myslím, že by tu pozici zvládl, je to prototyp úspěšného politika,“ řekl o pardubickém hejtmanovi, který ale o funkci předsedy nemá zájem.

Šmarda vylučuje fierlingerovskou politiku směrem KSČM

„Spolupráce s dalšími levicovými, středovými a občanskými iniciativami je tou cestou dopředu. Vylučuji jakoukoli fierlingerovskou politiku směrem ke KSČM,“ uvedl Šmarda v narážce na bývalého místopředsedu Michala Haška, který hovořil o sjednocování levice. Zdeněk Fierlinger se do dějin zapsal černým písmem kvůli sloučení ČSSD s KSČ po 25. únoru 1948.

„Vidím velkou budoucnost v tom, že se sociální demokracie stane skutečně centrem levicového a progresivního myšlení,“ říká Šmarda, který razil spolupráci se Zelenými.

„Já se přiznám, že bych rád obhájil v Novém Městě na Moravě pozici, kterou tam mám, protože nás tam čeká hodně práce. Pokud by vzniklo vedení sociální demokracie, ve které bych měl důvěru, tak jsem ochoten s takovým vedením ČSSD spolupracovat, protože mi na budoucnosti strany záleží,“ uvedl pro iDNES.cz Šmarda.

Roli zachránce ČSSD neplánuje ani bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Na předsedu sociální demokracie kandidovat nebudu. Rád pomůžu novému vedení,“ uvedl pro iDNES.cz Petříček. „Mě by zajímalo pomoci straně s posílením odborného zázemí, s prací na konkrétních tématech jako je budoucnost práce, technologické změny, které budou mít vliv na trh práce a na českou ekonomiku,“ uvedl Petříček.

Tajemná Maláčová

Tajemná je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Všechno chci říct nejdřív spolustraníkům,“ uvedla před klíčovým jednáním předsednictva ČSSD. Na otázku iDNES.cz, zda vylučuje, že by se mohla pokusit stranu vést ona osobně, odvětila: „Bez komentáře.“

„Moje představa trvalá byla, že se sociální demokracie má stát jádrem širšího levicového hnutí od levicových liberálů po levicové křesťany, zelené, odbory a podobně,“ uvedl bývalý premiér a nyní poradce Maláčové Vladimír Špidla. „To je otázka, ke které nemám žádné komentáře,“ odvětil na dotaz, zda doporučil Maláčové, aby zkusila převzít vedení strany. Není podle něj vhodné teď házet jmény.

9. října 2021


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video