Právě toho se někteří sociální demokraté obávají. Takové referendum podle nich může být náchylné k tomu, že se do něj nabourají hackeři a výsledek ovlivní ve prospěch toho, kdo si je objedná.
Na počátku roku podobné úvahy vedli spíše odpůrci minulého vedení strany, především Milana Chovance, který se nejhlasitěji vyjadřoval proti koalici s hnutím ANO a premiérem Andrejem Babišem.
Lídři ČSSD míří na Hrad za Zemanem. Kvůli jednání o možné vládě s ANO |
Dnes je to naopak. Nové vedení je spolupráci s hnutím ANO i s Babišem celkem nakloněno a o podezření na možnou manipulaci s referendem ve prospěch vládnutí s ANO tak teď mluví spíše lidé blízcí minulému vedení. A těm se podařilo ve straně najít nejednoho zastánce.
„Prý si na to najali firmu, která dopředu dává najevo, že referendum dopadne, jak si řekne vedení,“ řekl MF DNES jeden z vlivných straníků, který si nepřál být jmenován.
V reakci na pochyby některých spolustraníků předseda ČSSD Jan Hamáček zdůrazňuje, že bezpečný průběh referenda je zajištěn. Zároveň však připouští, že by se strana mohla v případě zájmu členů vrátit ke korespondenčnímu hlasování.
Hlasovat raději korespondenčně
Obavy z ovlivnění stranického referenda zaznívají od některých poslanců, ale i od členů ČSSD ze Středočeského kraje nebo z pražské organizace. Odtud přitom pochází hlavní podporovatelé předsedy Hamáčka.
„Ta nejistota ve straně bohužel je. Spousta lidí do té vlády opravdu hodně chce, ale spousta také hrozně moc nechce,“ zdůvodňuje stranickou náladu například jihočeský poslanec Ondřej Veselý.
Kmoníček: ČSSD by měla vládnout s ANO, je to nejlepší varianta |
Část straníků tak navrhuje, aby ČSSD spíše zůstala u korespondenčního hlasování. „Bude to pak lépe ověřitelné a stoprocentně transparentní,“ míní další sociálnědemokratický poslanec Jaroslav Foldyna. V případě tak zásadní otázky, jakou je účast ČSSD ve vládě, se podle něj musí strana vyhnout jakýmkoli pochybnostem.
Jedno elektronické referendum už v ČSSD proběhlo. Zatím jen v Hamáčkově Středočeském kraji. Před dvěma měsíci se v něm tamní krajské vedení ptalo členů na tři věci – jestli má ČSSD jednat o vládní spolupráci, nebo jestli preferují předčasné volby. A jaký názor mají na vládnutí s ANO a Babišem.
Kromě toho, že se některým nepodařilo napoprvé hlasovat, středočeské referendum naznačilo několik problémů, s nimiž musí vedení ČSSD počítat. Zaprvé se ho zúčastnilo jen 284 členů, což bylo asi 23 procent tamní členské základny.
A hlavně na otázku, zda by strana měla vládnout s obviněným premiérem, jen 50,4 procenta středočeských sociálních demokratů odpovědělo, že ano. Zbylí byli proti. A to se ještě vedení ptalo, jestli by měla ČSSD vstoupit do vlády s Babišem za předpokladu, že nebude mít možnost ovlivňovat vyšetřování svých kauz. Že by Babiš nebyl premiérem, nepřichází pro ANO v úvahu.
Moderní, levnější, rychlé
Pro ČSSD by to bylo první celopartajní elektronické referendum, dosud se v takovémto rozsahu hlasovalo jen korespondenčně. Například v roce 2014, kdy více než jedenáct tisíc straníků odeslalo do Lidového domu svůj souhlas či nesouhlas s novými stanovami.
Většina sociálnědemokratických poslanců oslovených MF DNES však i přes pochyby preferuje elektronické referendum. Třeba olomoucký poslanec Antonín Staněk kvůli rychlosti a nižším nákladům. „Žijeme v 21. století a my jako politická strana bychom se tak měli chovat,“ přidává se k němu moravskoslezský Tomáš Hanzel.
Hlavním zastáncem elektronického referenda je předseda Hamáček. „Dodavatelská firma samozřejmě slíbila, že udělá maximum, aby to bylo bezpečné. Ale pokud budou nějaké pochybnosti, tak se můžeme vrátit k tomu papírovému řešení,“ reaguje na pochyby, které ze strany zaznívají.
Referendum bude zajišťovat firma, se kterou má Lidový dům již zkušenosti. Technicky by to celé mělo vypadat tak, že si ČSSD nechá vytvořit speciální web, na němž bude mít každý možnost po vložení svého unikátního kódu hlasovat. Kód každý z více než 20 tisíc členů dostane poštou.
„Požádal jsem o softwarové řešení, protože do budoucna by sociální demokracie měla mít schopnost elektronické hlasování využívat,“ zdůvodňuje Hamáček, proč prosazuje elektronickou formu. Navíc by tato možnost měla být podle něj o několik set tisíc levnější.
