"Byli v Praze na dovolené a jako zpestření si objednali výcvik. Byli tu asi třikrát, poprvé loni v červnu a naposledy letos v únoru," potvrdil vedoucí školicího střediska Miloš Kvapil.
Školení zprostředkovala libanonská cestovní kancelář. Nyní se do případu vložila Bezpečnostní informační služba, která chce o cizincích zjistit bližší informace. "V tuto chvíli nejsme schopni říct, zda tito lidé byli napojeni na nějakou teroristickou organizaci. Právě to se teď ve spolupráci se zahraničními kolegy ověřuje," uvedl pracovník tajné služby, který má o případu informace.
Podezření vzbudila i skutečnost, že cizinci platili nezvykle hotovostí, což potvrdil i mluvčí ČSA Dan Plovajko. Podle Kvapila se kromě mužů z Libanonu další soukromé osoby z arabských zemí ve středisku neškolily. Prověrka cizinecké policie, kterou si ČSA předem vyžádaly, nemohla odkrýt, zda cizinci nejsou napojeni na teroristy.
Trenažér věrně napodobuje provoz letadla. Vyškolení piloti, kteří dříve létali třeba se sportovními stroji, z něj mohou rovnou přejít na pravidelné linky. Sebevražedné útoky v USA spáchali teroristé s letouny Boeing 757 a 767, tedy s většími stroji, než je trenažér v Ruzyni.
Rozdíl mezi těmito letouny však podle pilotů není tak velký, mají totiž společné všechny základní ovládací prvky. Přeškolení na větší typy tedy netrvá tak dlouho. Až do teroristického útoku ve Spojených státech si lekci na trenažéru ČSA, ale i v dalších téměř třech tisících podobných zařízení po celém světě, mohl zaplatit prakticky kdokoli.
Po jedenáctém září, kdy teroristé unesli čtyři boeingy a spáchali s nimi vražedné útoky v USA, se však pravidla velmi zpřísnila. "Nyní již proškolujeme pouze vlastní piloty a letce z leteckých společností, které si u nás lekce zaplatí," říká Kvapil. Dva muže z Libanonu, ale i další soukromé osoby ze zahraničí si nechaly ČSA prověřit Cizineckou policií. Všichni prověrkou prošli.
Cizinecká policie ověřila, že nebyli vyhoštěni z České republiky a že nejsou na seznamu mezinárodně hledaných osob či lidí podezřelých z obchodů se zbraněmi. Po útocích na USA se však ukázalo, že v seznamech tehdy nebyl žádný z teroristů, kteří později útoky spáchali.
Školení na trenažéru, který je v Praze v Ruzyni, věrně simuluje let s letouny Boeing, a to i v případě požáru motorů. Lze na něm navolit start a přistání na mnoha velkých světových letištích a také let s plným či prázdným strojem. Zhruba po dvaceti lekcích v trenažéru je pilot, který již předtím létal například se sportovními letouny, schopen řídit dopravní letadlo.
Některé světové letecké firmy dokonce ihned po těchto trénincích nasazují piloty na pravidelné linky. Ale i soukromník, který nemá s létáním velké zkušenosti, se po několika trénincích naučí letoun ovládat velmi dobře. "To záleží na citu, jaký máte pro létání.
Někdo je velmi dobrý po pár trénincích, někdo má problémy i po dvaceti školeních," říká pilot ČSA Vladimír Soldán. Jedna hodina školení na trenažéru ČSA stojí 400 amerických dolarů, tedy necelých patnáct tisíc korun. Za tři čtyřhodinové lekce by tak cizinci zaplatili asi 180 tisíc korun.
České aerolinie do provozu přímo z trenažéru piloty nepouštějí. "Musí absolvovat několik okruhů s prázdným letadlem a teprve potom přijdou do posádky letadla s cestujícími," říká Kvapil. S nimi ještě několikrát létá instruktor, teprve po delší době začnou létat samostatně. Celkem trvá výcvik dopravního pilota v ČSA asi čtyři a půl měsíce a stojí zhruba osm set tisíc korun.
|
Hoří levý motor, bezpečně přistaňte! Blíží se přistávací plocha, po pravé ruce známá věž ruzyňského letiště. "Zvedněte to trochu. Nesmíte vidět tři červená světla. To jste moc nízko," varuje první pilot. "Hoří motor! Hasit. Zastavit přívod paliva. Srovnat letadlo do původní polohy." Konverzace probíhá v angličtině, souhra obou pilotů musí být dokonalá, aby se nepletly ruce a let skončil tak, jak má. Obvyklým dosednutím na přistávací plochu. Letadlo bezpečně přistává i s jedním motorem, první pilot srovnal chybu druhého, který se strojem lehce zamával poté, co nepřiměřeně přidal. Letadlo zastavuje na pražském letišti. Krizovou situaci vyřešil první pilot, jako kdyby řadil v autě dvojku. "Je to skoro ponižující dril, ale bez toho to nejde. Každý pilot musí jakoukoliv krizovou situaci zvládnout třeba ze spaní. Bez toho nemůže vozit lidi," říká šéf výcviku pilotů Českých aerolinií Miloš Kvapil. "Hezčí je Innsbruck," komentuje pražské letiště Kvapil. Poté vstává a přepíná program trenažéru, který předtím přistání na Ruzyni simuloval. "Tak si to zopakujeme, ještě jednou dáme přistání." Vše se odehrává na půdě ruzyňského letiště ve výcvikovém areálu Českých aerolinií. Naprosto věrný simulátor pilotní kabiny nejpoužívanějšího typu letadla ČSA - Boeingu 737. Na hydraulických nohách, které věrně napodobí i například propad letadla ve vzdušném víru. Kabina uprostřed nevelké haly se naklání podle toho, jaký manévr pilot provádí. "Teď jdou na přistání," komentuje Kvapil. Simulátor je nakloněn stejně jako skutečné letadlo, přední částí vzhůru. Uvnitř něho může instruktor výcviku naprogramovat jakoukoliv situaci. "Investice do trenažéru se sice má vrátit až za sedm let, ale je neocenitelný právě při nácviku krizových situací. Těžko si můžeme dovolit simulovat v provozu hořící motor," říká Kvapil. "Tento simulátor dokáže všechny situace kopírovat naprosto věrně," doplňuje pilot Vladimír Soldán. Simulátor koupily ČSA již použitý a zaplatily za něj 210 milionů korun. Dříve piloti Českých aerolinek jezdili na školení k výrobcům do Seattlu v případě boeingů, do Toulouse na větší zámořské airbusy. Od loňského roku, kdy ČSA trenažér z druhé ruky pořídily, jezdí do Prahy piloti z Ukrajiny, Polska či Jugoslávie. "Dá se tu napodobit skoro vše," říká Kvapil. "Svého času jsem žákům ukazoval průlet nad žižkovskou věží nebo Hradčany. Teď na to z pochopitelných důvodů nemám náladu." |
