V Česku nadále klesá počet nově nakažených s covidem, snižuje se i počet pacientů v nemocnicích, těch je k 10. dubnu 1 146, tedy nejméně od konce loňského října. Přesto i o ně se zdravotníci musí postarat.
Nová varianta v ČeskuStátní zdravotní ústav ve čtvrtek informoval o tom, že se v Česku potvrdil výskyt kombinované varianty dvou typů omikron BA.1 a BA.2 označované jako XE. Kombinace má být asi o deset procent nakažlivější než původní omikron. Od nejstarší varianty koronaviru z čínského Wuchanu, která se v ČR prokázala poprvé v březnu 2020, je každá další nová varianta nakažlivější. Postupně už převládly varianty alfa, delta, omikron a subvarianta omikronu BA.2. Od začátku epidemie laboratoře v Česku potvrdily téměř 3,86 milionu případů nákazy. |
Česká republika v čele s ministerstvem zdravotnictví od začátku roku čeká na dodávky léku paxlovid. Ten je určen k léčbě onemocnění covid-19 u dospělých, kteří nevyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem a u nichž je zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění. Podmínečnou registraci obdržel v celé EU již 28. ledna.
„Bezpečnostní profil paxlovidu je příznivý a nežádoucí účinky obecně mírné. Určitou obavou při posuzování byl dobře známý vliv ritonaviru na jiné léčivé přípravky (léková interakce), proto bude část týkající se lékových interakcí detailně uvedena v příbalové informaci a v souhrnu údajů o paxlovidu.
Evropská agentura pro léčivé přípravky dospěla proto k závěru, že přínosy léčivého přípravku paxlovid převyšují jeho rizika a že může být registrován pro použití v EU, uvádí na svých stránkách Státní ústav pro kontrolu léčiv. Za tabletkami stojí společnost Pfizer, zabírá například i na omikron.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek začátkem ledna uvedl, že resort s Pfizerem jednal a může podepsat smlouvu. Mluvil o 50 tisících dávkách léku a také o neformálním příslibu, že by Česko mělo dostat do 30 dní první dodávku. A přestože v lednu to vypadalo, že paxlovid může být v Česku již velmi brzo, podle ministerstva zdravotnictví se s firmou stále vyjednává.
Česko objedná 50 tisíc dávek léku na covid, Válek čeká na podepsání smlouvy |
„O objednávce se zatím vyjednává. Řešíme ji přes Evropskou komisi, tak zároveň vyjednáváme bilaterálně s firmou Pfizer podmínky pro smlouvu přijatelnou pro ČR,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob. „Rádi bychom dostali lék do České republiky před předpokládanou podzimní vlnou covidu,“ dodal.
Antivirotika proti covidu
Právě na protivirových lécích je podle odborníků založena léčba pacientů, kteří se nakazí variantou omikron. U ní totiž jako prevence před vážným průběhem nefungují v současné době dostupné monoklonální protilátky, ale musí se vyvinout jiné.
V Česku je například již od loňského roku lék molnupiravir (lagevrio) od firmy Merck. Nemocnice si je objednávají podle potřeby. Jeho výhodou je na rozdíl od jiných antivirotik skutečnost, že jej lidé mohou brát doma. Pro získání léku musí mít pacienti lístek od svého praktického lékaře. Lék pak lze vyzvednout v přibližně šedesáti různých nemocnicích. Je určený pro rizikové pacienty, důležité je však podat ho v raných fázích infekce. „Molnupiravir by měl být podán co nejdříve po diagnóze covid-19, nejpozději však do pěti dnů od začátku příznaků,“ uvádí SÚKL.
Kromě molnupiraviru mají lékaři k dispozici také antivirotikum veklury (remdesivir). I ten zabírá na omikron, navíc se začal podávat i ambulantně, pacienti nebudou muset být hospitalizováni. Lékaři jej podávají pacientům formou tří infuzí. Podle Pavla Dlouhého, předsedy České společnosti infekčního lékařství Jana Evangelisty Purkyně, vykazuje remdesivir až 85procentní účinnost i na omikron.
Evusheld a protilátky
Ministerstvo zdravotnictví v březnu schválilo používání léku evusheld a vybralo nemocnice, které ho mohou objednat. Smlouvy a dodávky nemocnice řeší přímo s firmou AstraZeneca. Lék sestává ze dvou monoklonálních protilátek a je schopen chránit uživatele i před variantou omikron. Určen je pro vysoce rizikové pacienty, podán byl již v nemocnici v Hradci Králové, v IKEMu nebo například ve Fakultní nemocnici Ostrava.
Lék na covid od Pfizeru funguje i proti omikronu, tvrdí nová studie |
„Je směrován do center, kde probíhají transplantace anebo kde se léčí pacienti s onkologickými a jinými onemocněními, které způsobují samy nebo jejich léčba závažnou poruchu imunity,“ popsal Jakob.
Lidé, kteří měli pozitivní test na koronavirus a byli ohroženi vážným průběhem nemoci, dostávali do konce loňského roku takzvané monoklonální protilátky. Praktický lékař je mohl poslat do nemocnice, kde dostali infuzi s těmito léky bránícími množení viru v těle. Na variantu omikron ale protilátkové léky nefungují, nemocnice je tak nemohou využít.
„Máme ještě zásobu přípravku REGN-COV2, konkrétně 380 dávek za více než 21 milionů korun,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková. Připomněla, že se nyní opakovaně řeší otázka, co s protilátkami bude. Část nemocnic je totiž stále nevyčerpala.
„Přípravek má expiraci do konce ledna 2023, je tedy možné, že ještě bude využit, pokud by se rozšířila vůči němu citlivá varianta viru,“ doplnila Danková.
Fakultní nemocnice Bulovka má zásoby protilátek v hodnotě přes 30 milionů korun. Mezi nimi je například 241 kusů bamlanivimabu nebo 482 kusů estevimabu. Mluvčí nemocnice Eva Libigerová uvedla, že je nemocnice v této souvislosti v kontaktu s ministerstvem a čeká na jeho stanovisko. „Otázka finanční náhrady nevyužitých monoklonálních protilátek je zcela v gesci ministerstva zdravotnictví,“ dodala.
Mluvčí resortu Jakob v reakci na dotaz iDNES.cz uvedl, že je možné, že přijde opět varianta, která bude na monoklonální protilátky citlivá.
