Loňský rok české zdravotnictví značně ovlivnil. Kvůli velkému množství pozitivních pacientů na covid, kteří vyžadovali hospitalizaci, se lékařům a sestrám kupily přesčasy, ale také dovolená, kterou si nestihli vybírat.
„Počet dnů dovolené, které jsme jako zaměstnavatel nemohli ze závažných provozních důvodů lékařům nařídit čerpat, je zhruba o pětinu vyšší než v předešlých letech. Průměrný počet dnů, které si lékaři v rámci svého nároku pěti až šesti týdnů dovolené nevyčerpali, je v průměru 6,5 dne na jednoho lékaře,“ uvedl už v únoru mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher.
Nevybranou dovolenou z loňského roku mají lékaři i sestry kromě Olomouce také v Ostravě, nebo v Brně. Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny si například z loňského roku zdravotníci přenášeli v průměru jeden týden.
Nemocnice se tak snaží najít ta správná časová okna, ve kterých by si mohli jejich zaměstnanci dostatečně odpočinout. Ne vždy to jde ovšem jednoduše. „Většina zaměstnanců si dovolenou vybírá průběžně, nicméně nejvíce vytížení zaměstnanci si loňskou dovolenou stále ještě vybírají,“ doplnil Fritscher.
Klidnější léto
Drtivá většina zaměstnanců, která doposud nemá vybranou ještě všechnu dovolenou, by ji měla mít vybranou do 1. července. Fritscher ovšem přiznal, že se to nebude týkat všech. „U několika málo zaměstnanců k jejímu nevybrání může dojít,“ připustil bez bližších informací. To samé platí i jinde. „Až na výjimky si ji všichni vybírají do konce června,“ potvrdila za Fakultní nemocnici u svaté Any v Brně mluvčí Dana Lipovská.
V Ústřední vojenské nemocnici v Praze nyní čekají až na léto, kdy je v nemocnicích klidnější provoz s ohledem na dovolené. „Větší čerpání očekáváme s nástupem letních měsíců,“ uvedla mluvčí Jitka Zinke. Kolik si v průměru zaměstnanci přenášeli dovolené do letošního roku, nepřiblížila.
„Převody zůstatků dovolené z loňského roku se odvíjejí od celkového nároku zaměstnanců a jejich konkrétního čerpání. U jednotlivých zaměstnanců jsou tím pádem různé,“ dodala.
Podle Zinke se návrat nemocnice zpět do běžného stavu děje s ohledem na plánované dovolené zaměstnanců. Mluvčí olomoucké nemocnice Fritscher v tomto ohledu ovšem uvedl, že se u nich vyskytly komplikace. Jednoduše museli nechat lékaře a sestry odpočinout si a tím pádem se u nich o něco prodloužit návrat zpět k běžným i neakutním zákrokům.
Návrat zpět k normálu
„Je to poměrně logické, i když se jedná o dny, maximálně jednotky týdnů. Personál, který pracoval v podstatě bez odpočinku dlouhou řadu měsíců, a to včetně velkého množství přesčasové práce, si odpočinout zcela nezbytně musí. Proto se snažíme zaměstnancům umožnit čerpání 2 až 3 týdnů dovolené v kuse, aby alespoň trochu načerpali a zregenerovali síly,“ popsal.
Ke své dovolené z loňského roku se dostali i zaměstnanci Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Naši zaměstnanci si začali vybírat loňskou dovolenou po zlepšení epidemické situace, průměrně si personál převáděl z loňského roku sedm dnů dovolené,“ uvedl mluvčí Jakub Sochor.
Fakultní nemocnice Brno dříve u svých zaměstnanců registrovala v průměru 5 až 10 dnů nevybrané dovolené. „Situace ve FN Brno je na každé klinice velmi individuální, takže najdeme i extrémy, těžko se bude dělat nějaký průměr. Kliniky mají zájem, aby si zdravotníci svoji dovolenou vybrali, aby měli možnost po náročné době zrelaxovat,“ sdělila mluvčí Veronika Plachá.
České zdravotnictví se po náročném roce vrací zpět do normálu. Tedy i k neakutním operacím. S ohledem na epidemii koronaviru se nicméně prodloužily čekací doby na některé zákroky. V některých regionech se pacienti dočkají plánované operace až za tři roky.
Koleno dva roky, ploténky tři. Covid zásadně prodloužil čekaní na operace |
S příznivějším počtem nakažených tak například nemocnice ruší i provizorní covidová oddělení. Například na výstavišti v Brně končí záložní nemocnice, která s více než 300 lůžky vznikla loni v listopadu kvůli šíření pandemie koronaviru. Lůžka ale nakonec pro pacienty s koronavirem využita nebyla, zřizovatelé dají postele odvézt.
