Poslední covidová vlna, která začala sílit v srpnu, polevuje. Potvrzují to údaje ministerstva zdravotnictví o počtu nakažených za uplynulé dva týdny včetně pondělků, které bývají tradičně nejsilnější. Zatímco v pondělí 7. října podle ministerstva zdravotnictví prokázaly testy nákazu covidem u 2 139 lidí, což byl nejvyšší denní přírůstek v letošním roce, od té chvíle čísla klesají. Minulé pondělí mělo pozitivní covidový test 1 764 lidí, tedy o téměř čtyři sta méně ve srovnání s týdnem předešlým, a teď v pondělí 1 264, tedy o pět set méně než před týdnem.
„Snižující se počty nových případů svědčí o tom, že poslední covidová vlna kulminovala už před dvěma až třemi týdny a teď pomalu ustupuje,“ potvrzuje epidemiolog Roman Prymula.
Potřebujeme vaši krev, volá nemocnice. Řadu dárců teď ale může vyřadit nemoc |
Podle odborníků na léčbu infekčních nemocí se to však ještě neprojevilo v nemocnicích, kde stále leží okolo 360 nakažených, z toho 17 na jednotkách intenzivní péče. A velmi vysoké jsou ve srovnání s minulými měsíci i počty úmrtí. Zatímco za celý červenec zemřel jeden člověk, v srpnu patnáct a v září téměř šedesát, jen za první tři říjnové týdny zemřelo už nejméně 75 pacientů s covidem. Umírají převážně nejstarší senioři. Čísla se mění, některé případy hlásí lékaři do systému dodatečně.
Přírůstek nakažených s covid-19 za poslední týden
„Z mého pohledu zatím covidová vlna neustupuje. Na našem oddělení leží stále okolo deseti pacientů, z toho dva na jednotce intenzivní péče. Jde o seniory v průměrném věku kolem 78 let, kteří se bohužel nestihli naočkovat novou posilovací dávkou vakcíny. I mezi personálem je nemocných zhruba tolik jako v minulých týdnech,“ říká primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Připouští ale, že v nemocnicích se nástup i konec covidové vlny projevuje se zpožděním okolo dvou až tří týdnů. „Souvisí to s tím, že vždy nějakou dobu trvá, než se nakažený člověk dostane do nemocnice a později třeba na jednotku intenzivní péče, kde se buď vyléčí, nebo zemře. Pro mnohé seniory, kteří trpí i jinými nemocemi, bývá covid poslední rána,“ dodává Dlouhý.
Covid dál sílí a zabíjí. Za necelých pět let vymřelo středně velké město |
Na rozdíl od koronavirů se lékaři v nemocnicích ani odborníci v laboratořích zatím téměř nesetkávají s viry chřipky. K raritním výjimkám patřil pacient, který skončil v říjnu v opavské nemocnici poté, co se současně nakazil covidem i chřipkou. „Nepatřil mezi nejstarší seniory a zvládl to. Už jsme ho propustili,“ říká lékař infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Zájem o vakcíny roste. Ale málo
Lékaři upozorňují, že je stále vhodný čas na očkování proti covidu i chřipce, jejíž epidemie se očekává koncem roku. Podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáše Fošuma zájem o vakcíny roste. „Od začátku září se nechalo naočkovat přes 150 tisíc lidí proti covidu a více než 380 tisíc proti chřipce,“ říká Fošum.
Podle odborníků je to však ve srovnání s jinými státy velmi málo. Například v Portugalsku je proti covidu nejméně jednou dávkou naočkováno 95 procent populace a v Německu se nechává proti chřipce očkovat okolo 80 procent seniorů. U nás jsou čísla mnohem nižší, přitom očkování chrání proti závažnému průběhu nemoci a v případě chřipky většinou i proti samotné nákaze,“ líčí infektolog Petr Kümpel.
Plánujete operaci? Očkujte se proti covidu i chřipce, doporučují lékaři |
Celkově se zatím akutní respirační onemocnění včetně běžné rýmy, kašle, ale i covidu či chřipky stále drží pod epidemickou hranicí, která se počítá od 1 600 až 1 700 nemocných na sto tisíc obyvatel.
„Ve 42. týdnu se nemocnost téměř nezměnila proti týdnu předešlému, pohybuje se okolo 1 323 nemocných z každé stovky tisíc obyvatel. Aktuálně se však počty nemocných zvyšují u předškolních dětí, školáků a seniorů,“ říká vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Plánujete se letos očkovat proti covidu či chřipce?
Nejvyšší počty nemocných eviduje podle něj Jihomoravský kraj, kde je mezi nejmenšími dětmi ve věku do pěti let nemocných 4 427 na sto tisíc. Podobně jsou na tom nejmenší děti také v Karlovarském kraji a jen o trochu lépe děti v krajích Moravskoslezském a Olomouckém. Pro jednotlivé věkové kategorie ale není stanovená epidemiologická hranice a nemocných dětí bývá vždy více.
„V celém Česku postihly respirační infekce minulý týden v průměru 3 257 nejmenších dětí v přepočtu na sto tisíc, což je o 6,1 procenta více než v týdnu předešlém. Přibylo i nemocných školáků do čtrnácti let a seniorů. Ale naopak u adolescentů i dospělých do 64 let nemocí mírně ubylo,“ dodává Kynčl.
Buďme ohleduplní, žádá hlavní hygienička
Podle něj však bude v dalším období infekcí horních i dolních dýchacích cest přibývat. Zejména seniorům a lidem s oslabenou imunitou proto doporučuje kromě očkování proti covidu a chřipce i vakcínu proti pneumokokovým onemocněním, které způsobují těžké záněty plic.
Proklínaný i popíraný covid sílí. V září zemřelo přes padesát nakažených |
Hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková také připomíná, že záleží na lidech a jejich chování, jak silně se budou viry či bakterie na podzim šířit.
„Mysleme na dodržování základních hygienických pravidel, na časté mytí či dezinfekci rukou, kýchání a kašlání do jednorázových kapesníků či alespoň do předloktí. A neváhejme si nasadit respirátory, pokud je to vhodné, zejména při návštěvách zdravotnických zařízení, ale i při pobytu v prostorách s vysokou koncentrací lidí. Ochráníme tím sebe i ostatní včetně našich blízkých. Buďme ohleduplní,“ žádá Barbora Macková.
