Tajná služba nahrávala Janouška v průběhu roku 2007, kdy BIS mapovala aktivity všech rozhodujících lobbistů v zemi. Přepisy rozhovorů, které Janoušek vedl, připomínají odposlechy z korupční aféry v českém fotbale, jimiž se inspirovali herci Petr Čtvrtníček a Jiří Lábus a připravili díky nim legendární představení "Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?"
Redakce iDNES sestavila soupis nejpeprnějších výroků, které v telefonátech mezi Janouškem, Bémem a Ďuricou zazněly. Na odposlechy začátkem týdne upozornila MF DNES (více zde).
Jak se oslovovali
Největší fantazii v osloveních ukázal exprimátor Pavel Bém, který Janouška častuje přezdívkami Mazánku, Kolibříku, případně Kapitáne. Janoušek mu naopak říkal Cestovateli.
Nápaditý byl ale i úředník Ďurica. "Jimbiči," řekl, když mu volal lobbista Janoušek. A ten mu v jiném rozhovoru, když si Ďurica stěžoval, že má zdravotní potíže, opáčil: "Já to slyším. Seš nemocnej, kocourku?"
Jak nechtěli, aby je někdo slyšel
Bém i Janoušek zřejmě tušili, že je někdo odposlouchává. Proto občas mluvili v kódech, pokud tedy neměli u sebe šifrovací telefon. "Pak je tam kauza mrtvej kůň. A vyřešenej příběh mrtvýho koně," řekl Bém Janouškovi v telefonátu ze 7. února 2007. Co to přesně znamenalo, není jasné. Bém to odmítl komentovat.
Sám se ale opakovaně Janouška ptal, zda nemůže mluvit do šifrovacího telefonu, na který by byla krátká i tajná služba. "Máš "malej" po ruce, nebo nemáš?" řekl mu například.
Koncem ledna 2007 dokonce Janouškovi řekl: "Koukej si zapnout telefon, nebo mě opravdu nasereš."
Jak si Janoušek zavazoval úředníky
Lobbista Janoušek věděl, že si musí některé úředníky zavázat. Dával jim proto dárky. Ďurici se například v dubnu 2007 ptal, co má koupit řediteli odboru městského investora Jiřímu Tomanovi, kterému říkali "Sumec".
"Jimbo, co bys řekl kožené bundě hnědý, XXL, Dunhilla?" ptal se Janoušek, který pak ale usoudil, že Tomanovi raději pořídí hodinky.
S Ďuricou měl Janoušek skutečně dobrý vztah. I proto se domlouvali, že si dají "v pátek nějakej dobrej obídek".
Jak se domlouvali o obchodech
Pro lobbistu ale bylo nejdůležitější, jak dokáže "usměrnit" některé obchody, které na pražském magistrátu probíhaly. Třeba ten, kdy se v květnu 2007 jednalo o prodeji lukrativních pozemků u stanice metra Palmovka. "Prosím tě, tak zavři oko," řekl Ďuricovi lobbista Janoušek, který prosazoval u obchodu vlastní zájmy.
Sledoval i další obchody, které se týkaly územního plánu Prahy. "Hele, ty tam dnes večer přijdeš?" ptal se Ďurica Janouška, zda dorazí do Obecního domu, kde Bém rád jednal o různých věcech. "Územní plán? No tak to jdu."
Lobbista měl nadstandardní vztahy i s dalšími regionálními politiky z jiných stran a chlubil se jim. "Sedím tady s finančním magnátem panem Hulinským a on hrozně prcá za všechno, že špatně pracuju... (smích)," říkal v dalším hovoru Ďuricovi. Petr Hulinský byl až do loňského prosince šéfem pražské ČSSD.
Jak Bém nenáviděl novináře
Vulgární slova často používal i exprimátor Bém. Ten si Janouškovi stěžoval především na novináře. "Opravdu stříkám hněvem," začal opatrně. V dalším hovoru byl už příkřejší, když mluvil o dotazech jednoho novináře. "Nějakej sráč mi tam klade dotazy, že bych ho nejraději nakopal do koulí za to," hřímal Bém.
A nakonec Janouškovi nakázal, aby to nějak urovnal. "Už mě to sere, tohleto. Kurník. Tak jestli to máme nějakým způsobem orchestrovat, tak to dělejme. Proboha!"
