Co vadí prezidentovi na Lisabonské smlouvě? A má pravdu?

Václav Klaus včera v Brně bojoval s Evropou. Při přesvědčování Ústavního soudu, aby "zamáznul" Lisabonskou smlouvu posilující EU, nejvíc varoval před ohrožením demokracie. MF DNES přináší prezidentovy hlavní argumenty. Ve kterých má pravdu?

Prezident a další politici vyslovili svůj názor na Lisabonskou smlouvu přímo před soudci Ústavního soudu. (25. listopadu 2008) | foto: Radek Miča, MAFRA

Menší váha Česka

"Bude oslabena váha naší země při rozhodování v Evropské unii," řekl Václav Klaus.

Ano, v několika desítkách oblastí ztrácí jednotlivé země právo veta. Bude se rozhodovat většinově. Když se tedy Čechům nebude něco líbit, už to nebudou moci sami zablokovat.

"Odměnou za to je posílení akceschopnosti EU. Jde o to, jestli je pro vás důležitější právo veta každé jednotlivé země, nebo akceschopnost EU jako celku," říká politolog Lukáš Macek. Opačně to může být i výhodné: když bude chtít Česko něco prosadit, už nemusí přesvědčovat všechny země, ale nově stačí získat jen 14 z 27 států.

Pravomoci předáme nevoleným byrokratům

"Demokratické orgány našeho státu budou zbaveny práva rozhodovat o řadě oblastí a tato práva budou předána do rukou orgánů unijních, které dostatečné demokratické kontrole nepodléhají," hrozí Klaus.

To je kritika Evropské komise složené z komisařů - nevolených lidí, které jmenují jednotlivé vlády (za Česko je to Vladimír Špidla).

Jenže o schválení návrhů komisařů musí definitivně stejně rozhodovat volení politici - premiéři nebo resortní ministři z jednotlivých zemí. Novinkou je, že se menší země budou o komisařské posty dělit, protože 27 komisařů je moc. Jejich počet se sníží na dvě třetiny, tedy na 18. Češi tudíž budou mít svého komisaře vždy jen dvě "pětiletky" (funkční období) ze tří.

Rozhovor s prezidentem

Není jiná možnost než v Unii zůstat, říká Klaus

Brusel nám bude brát čím dál víc

Klaus dále varuje: "EU bude umožněno, aby své pravomoci podle svého uvážení dále rozšiřovala bez našeho souhlasu."

I po přesunu moci do Bruselu zůstávají čtyři oblasti, kde bude stále nutný souhlas všech států - zahraniční politika, daně, sociální politika a změna smluv o EU.

Klaus naráží na to, že o dalším přesunu moci by si už Brusel mohl rozhodnout libovolně sám, aniž by to musely schvalovat jednotlivé země jako nyní Lisabonskou smlouvu. To je sice pravda, ale zároveň platí, že jediný národní parlament může takový přesun vetovat. Kdyby tedy Češi v budoucnu další posílení kompetencí Unie nechtěli, může to Poslanecká sněmovna a Senát lehce zablokovat.

Oslabení demokracie

Klaus namítá: "Prohloubení možnosti obcházet národní zákonodárné sbory zásadně oslabí demokracii."

Jistě, více věcí se bude rozhodovat v Bruselu, ale národní parlamenty zároveň s tím získají novou roli - budou EU více hlídat.

Takže třeba čeští poslanci a senátoři získají novou pravomoc, kdy budou moci Bruselu ukázat takzvanou "žlutou kartu", když se jim nebude líbit jakákoliv chystaná změna. Evropská komise to musí vzít v úvahu. Stoupne i role Evropského parlamentu, který bude moci nově schvalovat více věcí, u nichž měl doposud spíše poradní hlas.

Federace, kde nevládne lid

"U nás je lid zdrojem veškeré státní moci. A v Evropské unii? Lid to v žádném případě není," tvrdí Klaus. Říká, že moc se v EU odvozuje od institucí vytvořených na základě mezivládních dohod či smluv.

Námitka stoupenců "Lisabonu" je jednoduchá: Ano, ale ty smlouvy uzavírají premiéři jednotlivých zemí, tedy lidem demokraticky zvolení zástupci.

Co by měnila smlouva

Když bude Lisabonská smlouva schválena, přibude celkem 68 oblastí, kde nebude mít Česká republika právo veta proti většinovému rozhodnutí zemí Unie (zatím jich je 150).

O čem by Unie rozhodovala systémem většiny (i kdyby některé země nesouhlasily):
- o pravidlech pro legální přistěhovalectví
- o tom, jaká budou společná pravidla v boji proti změně klimatu
- o některých dopravních předpisech
- o společných pravidlech ochrany veřejného zdraví, třeba před škodlivými účinky tabáku a alkoholu
- o energetické politice
- o předpisech pro cestovní ruch
- o předpisech pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech

Kde by byl dál nutný jednomyslný souhlas včetně Česka:
- změny daní
- zahraniční a obranná politika
- pravidla pro sociální zabezpečení

Co se bude dít, když Česko Lisabonskou smlouvu schválí?
Záležet bude na tom, jestli smlouvu schválí v Irsku a potvrdí ji i polský prezident a německý Ústavní soud. Pak by začala platit.

- novým "prezidentem" Unie by byl předseda Evropské rady volený na dva a půl roku (maximálně dvakrát)
- vznikla by funkce "evropského ministra zahraničí" - oficiálně vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku
- k rozhodnutím přijímaným "kvalifikovanou většinou" (tam, kde není právo veta) by byl třeba souhlas 55 procent zemí EU, v nichž zároveň žije 65 procent obyvatel ze všech zemí Unie

Co se bude dít, když Česko Lisabonskou smlouvu neschválí?

Když v tom nebudeme sami, padla by smlouva pod stůl a politici by museli jednat o jiném dokumentu. Kdyby Česko zůstalo osamoceno (Irové by změnili názor), je otázka, jak by se k nám chovaly další státy EU. Pravidla pro vyloučení nejsou. Možnost vystoupení z EU upravuje až Lisabonská smlouva.