Gross v tom přece není sám, poukazují další na fakt, že minimálně Miroslav Kalousek a Vlastimil Tlustý prokazují stejnou neochotu odhalit své věřitele, kteří jim dopomohli k pěknému bydlení.
Odlišnost je jen v tom, že na rozdíl od premiéra mlčí vytrvale už tři roky.
Upřímní realisté - a je jich skoro nejvíc - pak přidávají zřejmě nejpádnější argument: kdyby nebyl Gross premiérem, ale řadovým ministrem, už by zřejmě vyklízel pracovnu: své "vysvětlování" by neustál ani uvnitř sociální demokracie.
Jenže Gross premiérem je. A nejspíš bude. Pád premiéra totiž znamená podle ústavy pád celé vlády. A copak by se asi dělo potom? Jako jediné možné řešení - po kratším období nějaké přechodné vlády - vycházejí předčasné volby.
Stejně jako po loňské rezignaci Vladimíra Špidly by podle ústavy byl na tahu znovu Václav Klaus, jenž by jmenoval nového premiéra.
Prezident v létě trval na tom, že vláda, kterou jmenuje, bude mít ve Sněmovně většinovou podporu. A nebude závislá na komunistech. Zbývají tedy jen dvě varianty: velká koalice ČSSD - ODS. Nebo pokračování dnešní sestavy.
První možnost vylučme rovnou - ODS do ničeho podobného nepůjde. A druhá varianta? Do té už nic netáhne Miroslava Kalouska, v posledních měsících čím dál intenzivněji "budujícího most důvěry", jak tomu říká, s ODS.
Kalousek a Topolánek, pravděpodobný budoucí vládní tandem, by na předčasných volbách mohli v tuto chvíli jen vydělat. K pádu této vlády by navíc nejspíš stačilo jen to, aby z ní vystoupili lidovci.
Proč potom Kalousek Grosse prostě nepoloží svým odchodem z koalice? Topolánkova strana mu přece stále připomíná rok 1997, kdy právě lidovci kvůli nejasným financím ODS zahájili pád Klausovy druhé vlády.
Odpověď zní: právě proto. Kalousek prostě podruhé nechce udělat stejný krok a vrátit image "křesťanských demokratů" - na tomto označení si velmi zakládá - do dob "proradných lidovců". (Zvlášť s již zmíněným Kalouskovým úvěrovým tajemstvím.)
Proč si předčasné volby nepřejí unionisté a sociální demokraté, je celkem prosté: pro první by znamenal odchod do politického záhrobí, pro druhé pravděpodobně velmi těžkou porážku.
Mezi sociálními demokraty je už celkem dobře rozpoznatelná nervozita z blížícího se konce jejich dlouhé, téměř již sedmileté vlády. Na státní správě je tak či onak závislá rozhodující část jejich funkcionářstva a každý měsíc u moci se v takové situaci hodí.
Gross je dnes pro ČSSD jedinou zárukou moci. Proto přežil uplynulý týden, proto nejspíš porazí Zdeňka Škromacha na sjezdu. A proto není vůbec vyloučeno, že bude vládnout až do příštího června. Ledaže by se Miroslav Kalousek rozmyslel.
