Kreml radar dlouho ostře odmítal, hrozil Česku dokonce bombardováním a po americkém rozhodnutí neskrývali Rusové svoje nadšení.
Diplomatickou ofenzivu ve prospěch Česka, jakož i Polska, navrhla ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která je podle zjištění MF DNES nejpravděpodobnější šéfkou chystané americké delegace.
Jenže ve hře pro šéfovské místo je i muž o stupínek v hierarchii vyšší – viceprezident Joe Biden. To proto, aby návštěva získala co největší lesk a v Praze mohl přistát letoun Air Force Two. Ani v tom případě by Clintonová asi nechyběla.
MF DNES to prozradily dva na sobě nezávislé zdroje, které jsou s přípravami obeznámeny. Přály si zůstat v anonymitě. Bílý dům cestu ještě neoznámil.
Američané se chystají dorazit buď už koncem října, nebo v listopadu. Kromě Prahy a Varšavy hodlají zavítat také do Berlína, a to kvůli návrhům přemístit velitelství amerických sil pro Afriku ze Stuttgartu do Maroka. Jenže v Německu musí po nedělních parlamentních volbách teprve vzniknout nová vláda. I proto může volba pro cestu padnout až na listopad.
Jaký obsah bude návštěva v Praze mít? V USA zvažují nabídnout Česku nové bezpečnostní garance do budoucna. Nejen nabídku přednostního rozmístění menších mobilních obranných střel, řeč by se mohla vést o případné dodávce stíhaček. Češi se před lety rozhodli pro britsko-švédské gripeny. Těm však vyprší za šest let pronájem. A výběrové řízení na pořízení nových strojů se vypisuje tak pět let předem.
Je proto možné, že do Prahy přijede i ministr obrany USA Robert Gates nebo poradce pro národní bezpečnost Jim Jones.
Američané však podle zjištění MF DNES přijedou i s jednou prosbou. Má se týkat českého vojenského zdravotnického týmu, který sídlí na plzeňském letišti a jehož cílem je rychle předělat vládní letoun Airbus na vzdušnou nemocnici.
K týmu o síle pár desítek lidí, jehož si spojenci v čele s USA velmi cení a počítají s ním pro nasazení v Afghánistánu, se ministerstvo obrany chová poněkud macešsky. Dokonce zvažuje, že jeho část zprivatizuje – piloty by už nebyli vojáci, nýbrž civilisté, konkrétně zaměstnanci jedné firmy z Hradce Králové.
To se Američanům nelíbí, protože civilisté se nemohou volně pohybovat na vojenských základnách ani na misích v zahraničí.
Vše o plánovaném radaru v BrdechZákladní data a chronologie dění kolem radaru |
Největší pozornost však bude během návštěvy upřena na to, jak silná slova budou Američané volit ohledně bezpečnostních vazeb pro Česko do budoucna. Vedle Británie a Austrálie jsou právě středoevropské země jako Česko a Polsko takřka jediné na světě, kde velká část politických elit zastává silné proamerické postoje.
Právě tito politici – například náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, bývalý vicepremiér Alexandr Vondra nebo i expremiér Mirek Topolánek – utrpěli Obamovým rozhodnutím politickou porážku.
Protiraketový štít silně prosazovala předchozí americká vláda George W. Bushe. Argumentovala tím, že není namířen proti Rusku a že jeho hlavním posláním bude chránit USA a spojence v Evropě před případným útokem balistických raket z nepředvídatelných blízkovýchodních režimů, jako je Írán.
Obama pro štít nikdy nejevil nadšení a nedávno oznámil, že jej nahradí něčím jiným. Systémem menších mobilních obranných střel, které by mohly být – jak už před dvěma týdny uvedla Hillary Clintonová – přednostně umístěny v Česku a Polsku.
