Loni v lednu si podle výzkumu STEM dovedlo představit Rusa za souseda jen 32 procent Čechů, což je méně než v lednu 2025 (35 procent). V roce 2016 to přitom bylo 50 procent.
Postoj Čechů k ukrajinským uprchlíkům se zlepšil, uvádí průzkum. Pomoc je rozděluje |
Necelých padesát procent respondentů si myslí, že by každá etnická skupina/menšina měla mít možnost žít podle vlastních zvyků a tradic.
Podle víc jak poloviny dotázaných představují cizinci s pobytem v ČR velké bezpečnostní riziko. Ovšem necelých čtyřicet procent si myslí, že by každý měl mít nárok na české občanství nehledě na národnost nebo etnikum.
Lidé s vysokoškolským vzděláním, mladší lidé nebo členi dobře zajištěných domácností jsou k cizincům tolerantnější. Projevy tolerance ale nejsou nijak výrazné.
Jak by Češi a Češky nesli, kdyby měli za souseda jednotlivé národnosti.
Průzkum STEM také ukázal, že Češi mají přívětivější vztah ke Slovákům a lidem z vyspělých zemí (Německo, Anglie, Francie či USA). I k Chorvatům se Češi vyjádřili přívětivě a nebránili by se tomu mít Chorvata za souseda.
Hůře by nesli příchozí z Blízkého východu (například Afghánce či Syřany) nebo Afriky. Mít za souseda někoho z těchto zemí by dokázala zhruba čtvrtina dotázaných. Přijetí jiných národností, zejména východních států, jako jsou Saúdové, Afghánci, Syřani, Iráčani, zůstává dlouhodobě na nízké úrovni.
Češi chovají největší sympatie k Čechům. Na chvostu jsou Rusové či Romové |
Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům pořadí preferencí české veřejnosti. Obyvatelé západních zemí i Slovenska patří v očích české veřejnosti dlouhodobě mezi přijatelné sousedy, naopak cizinci pocházející z arabského světa či Afriky mezi nejméně přijatelné.
Průzkum STEM se uskutečnil od 16. do 25. ledna mezi více než tisícovkou respondentů starších 18 let.
