Hlavní líčení probíhá za mimořádně přísných bezpečnostních opatření a s vyloučením veřejnosti. Na vývěsce u speciálně vyhrazené jednací síně visí upozornění, že nikdo nemá vstupovat dovnitř bez vyzvání.
Jedny ze dvou dveří jsou zapečetěné, u druhých bezpečnostní pracovníci důkladně kontrolují každého vcházejícího účastníka, aby se vyloučilo, že tam někdo vnese nahrávací zařízení. Samozřejmostí jsou odevzdané mobilní telefony.
Průběh jednání výrazně protahuje to, že se výslechy diktují a zapisují na psacím stroji, jako by byla osmdesátá léta minulého století. Největší tuzemský soud totiž podle jednoho z obhájců nedisponuje počítačem certifikovaným Národním bezpečnostním úřadem, do něhož by bylo možné nahrávat zvukový záznam z hlavního líčení vedeného v utajeném režimu.
Lhal a obohatil se o 190 milionů, čelí obžalobě exfunkcionář rozvědky |
V případu někdejšího druhého muže Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), exnáměstka pro operativní činnost Zdeňka Blahuta, který podle obžaloby vylákal v roce 2017 z tajné služby peníze pod záminkou, že je použije na vysvobození českého občana zadržovaného v Africe, přišel v pondělí svědčit tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Po třech hodinách udělal předseda senátu dvacetiminutovou pauzu a poté výslech politika pokračoval. Tehdejší šéf diplomacie se v letech 2016 a 2017 angažoval v případu českého misionáře Petra Jaška, který dostal v Súdánu kvůli údajné protistátní činnosti 20 let vězení.
Žalobce Marek Bodlák tvrdí, že bývalý náměstek Blahut, který do Súdánu služebně odjel, měl už v roce 2016 informace o tom, že Jašek bude v zemi odsouzen a následně tamním prezidentem omilostněn „v očekávání zlepšení bilaterálních vztahů“.
Blahut ale podle Bodláka v prosinci 2016 nepravdivě informoval ředitele ÚZSI o tom, že existuje možnost zajistit propuštění občana prostřednictvím intervence Egypta, a to výměnou za dodávku „technického zařízení“ (šesti kusů odposlouchávacích zařízení Agáta) v hodnotě 190 milionů korun. Technické zařízení však nebylo ani zakoupeno, jak bylo uvedeno ve svazcích rozvědky, a peníze nebyly Egyptu předány, což podle obžaloby tvrdil Blahut.
Kam se 190 milionů korun ztratilo, není jasné. Blahut před soudem vinu za údajný podvod a zneužití pravomoci odmítl. „Počkal bych do skončení soudu, pak se rád vyjádřím,“ řekl novinářům před dvěma týdny, v první den hlavního líčení.
O penězích nebyla řeč, tvrdí Zaorálek
V pondělí vyslýchaný svědek Zaorálek byl v pauze na soudní chodbě vstřícnější. „Moje osobní návštěva v Súdánu byla jednou z podmínek súdánské strany, aby byl pan Jašek propuštěn. Bylo to dramatické a do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli to tak dopadne,“ řekl iDNES.cz bývalý ministr, který odsouzeného Čecha v únoru 2017 z Afriky nakonec přivezl.
26. února 2017 |
O mnoho měsíců dříve, když se Zaorálek o zadržení Jaška dozvěděl, se sešel se svým súdánským protějškem v New Yorku. „Už na té první z několika schůzek, které jsme měli, mě ujistil, že vidí cestu, že to dopadne dobře a že se máme spolehnout na to, že pana Jaška zachráníme. Nebyla to první akce tohoto typu a většinou to dopadlo úspěšně, takže jsem si myslel, že i tady to bude podobné,“ vysvětluje Zaorálek.
Egypt se podle něj vyjednávání o propuštění Jaška neúčastnil. „Nyní i tehdy jsem byl přesvědčen, že vztahy mezi Egyptem a Súdánem nejsou takové, že by nám v tom Egypt mohl pomoci. Nebylo to tak, že bych chápal Egypt jako součást té věci,“ dodává. Souvislost s Egyptem vidí zejména v tom, že v Káhiře byla nejbližší ambasáda a tamní česká velvyslankyně se Jaškovi snažila maximálně pomoci.
„Súdáncům bylo úplně jedno, co by Egypt chtěl,“ odpovídá na otázku, zda se k němu donesla informace o částce 190 milionů korun a údajném nákupu odposlouchávacích zařízení Egypťanům, kteří údajně měli s propuštěním Jaška pomoci. „Připadá mi podivné s tím nějak operovat. O žádných penězích nebyla nikdy řeč,“ reaguje exministr na Blahutovu verzi. Podle Zaorálka vyloučila angažmá Egypta v propuštění Jaška i česká velvyslankyně.
Svědčit má Chovanec i Sobotka
Soud měl v pondělí v plánu výslech ještě jednoho ministra tehdejší Sobotkovy vlády, a sice Milana Chovance, který vedl vnitro, pod nějž ÚZSI spadá.
„Celkem si divím otevřenosti mého předřečníka (Lubomíra Zaorálka, pozn. red.) v kauze, která je utajovaná. Omlouvám se, ale dostal jsem přípis od soudu, že kauza je v režimu důvěrné. Můžu vám říct jednu jedinou věc, že mé znalosti o této věci jsou velmi, velmi malé. Určitě budu vypovídat, určitě splním svoji občanskou povinnost. Akorát mi teď sdělili, že se na mě nedostane. Prý na jaře, tak se možná uvidíme někdy zjara,“ řekl iDNES.cz Chovanec. Podotkl, že v zahraničí slyšel na naši tajnou službu ÚZSI vždy jen chválu.
Jednací síň později opustil s tím, že nový termín, kdy má k soudu přijít svědčit, dostal skutečně až v příštím roce. „Byl bych velmi zklamaný, kdyby se potvrdila verze obžaloby,“ dodal ještě.
Na svědky má soud vyhrazeny i další jednací dny, kterých bude do konce roku ještě pět. Mezi jinými by měl přijít svědčit také bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Výslechy některých ministrů jeho vlády údajně hodlá navrhnout soudu také obhajoba. „Rozsudek? Možná na konci příštího roku,“ glosoval vlekoucí se hlavní líčení Blahutův obhájce Lukáš Trojan.
