Provést císařský řez bylo ve 14. století podle historiků sice teoreticky možné, pro rodičku ale až na výjimky smrtelné. Zhruba do roku 1870 nemohli lékaři operovat břicho, protože do té doby nebyla známa účinná anestezie.
Ještě ve druhé polovině 19. století umíralo při pokusu o císařský řez až 90 procent žen, buď stresem z bolesti při otevření dutiny břišní nebo na vykrvácení nebo na otravu krve. Existovalo ale několik popsaných případů, kdy operaci ženy přežily. První takový se datuje k roku 1500 ve Švýcarsku.
Královna Beatrix porod v roce 1337 přežila velkou náhodou. „Přímý důkaz nemáme, ale pět nepřímých důkazů svědčí o tom, že se tak asi stalo. Tento objev by mohl znamenat milník v historii medicíny,“ konstatoval Pařízek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK).
Vévoda byl vyňat z matčina těla, stojí v kronice
Poprvé byla práce expertního týmu publikována letos srpnu v časopise Česká gynekologie. Pařízek na ní spolupracoval s historičkou Miladou Říhovou z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK a Václavem Drškou, historikem z Ústavu světových dějin Filozofické fakulty UK.
Experti vycházejí z několika dobových záznamů a korespondence o mimořádném porodu královny Beatrix, kde se v latině píše o porodu „bez porušení našeho těla“. Zmiňují i text ve Vlámské rýmované kronice, kde autor neskrývá údiv nad zákrokem a tvrdí, že budoucí vévoda byl vyňat z matčina těla a rána se zhojila. „Přitom o zdravotním stavu panovníků se běžně nemluvilo, natož o průběhu porodu,“ poznamenal Pařízek.
To, že při břišním porodu Beatrix nevykrvácela, přežila traumatický šok a nedostala sepsi, bylo dílem shody mnoha okolností. Přispěl k tomu možná i fakt, že Praha byla v té době místem vzdělanosti a na královském dvoře působili na svoji dobu zdatní ranhojiči a lazebníci. I přesto, pokud se událost stala, nešlo podle Pařízka o záchranu matky. Princezna Beatrix byla s největší pravděpodobností ve chvíli zákroku považována za mrtvou.
Podle expertního týmu patrně upadala, nebo upadla do bezvědomí. Šlo tedy o to vyjmout dítě a pokřtít jej. Bez toho by novorozené dítě nemohlo dosáhnout spásy, protože v křesťanském světě měl křest zásadní význam. Pařízek dodal, že bolest z operační rány mohla být následně příčinou probuzení Beatrix a stresová situace mohla přispět k tomu, že nevykrvácela. Beatrix zemřela až v roce 1383 a žádné děti už neměla.
Proč Václav? podivují se badatelé
Historici se mimo jiné zabývali i jménem dítěte - Václav. Tak již totiž v té době byl pokřtěn syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny - budoucí císař Karel IV. „Je s podivem, proč dítě francouzsky mluvících rodičů - Beatrix nemluvila česky, ale jen francouzsky, dostalo slovanské jméno Václav,“ uvedli autoři bádání.
„Přitom bylo víceméně jasné, že Václav bude dědit frankofonní území, což se ostatně stalo, kde jméno Václav znělo naprosto cize, nemělo tradici a ještě se daly očekávat obtíže s výslovností toto příjmení,“ dodali historici. Nabízí se podle nich vysvětlení, že královská rodina chtěla vyjádřit mimořádnou vděčnost zemskému patronovi svatému Václavovi.
