„První věta k péči po císařském porodu zazněla od doktorů na jednotce intenzivní péče: Až se vám vrátí cit v nohou, můžete s nimi začít hýbat. Druhá a zároveň i poslední věta zazněla na oddělení šestinedělí: Jizvu si sprchujte. Další informace už jsem si hledala sama dva měsíce po porodu,“ svěřila se redakci iDNES.cz Nikola.
„Přála bych si, aby měly další ženy v porodnici někoho, kdo jim poradí. Mně by to velmi pomohlo a ulevilo v prvních měsících sžívání se s dítětem,“ dodala.
Vnitřní steh mám navíc zašitý nevstřebatelnými stehy, které jsou viditelné na povrchu. Lékaři to však nechtějí přiznat.
Kristýna
Také paní Monika S. obdržela podobnou radu. „V porodnici jsem se v podstatě nedozvěděla nic, kromě toho, že mám jizvu omývat jen vodou,“ začala. „Po čtrnácti dnech jsem jela do stejné porodnice za sestřičkou na zatejpování jizvy. Od ní jsem při odchodu dostala mini letáček s informacemi, jak se o ni starat už v prvních hodinách po porodu. Zarazilo mě, že jsem ji nedostala již na oddělení šestinedělí,“ dodala.
Děloha mi špatně srostla
Ačkoli bylo paní Monice doporučeno jizvu omývat jen vodou, paní Kristýně zase sestřička poradila jizvu umývat mýdlem. „Od sestry mi bylo sděleno, že si mám jizvu sprchovat a mydlit mýdlem. O tom, že se má jizva masírovat, se vůbec nezmínila,“ uvedla Kristýna. „Personál nebyl empatický, ani nápomocný. Císařský řez byl plánovaný pouze den předem. Celé těhotenství jsem počítala s přirozeným porodem, tudíž jsem na to nebyla vůbec připravená,“ pokračovala ve vyprávění.
Kristýna si z porodu císařským řezem odnesla velký defekt na děloze. Musela proto na reoperaci a teď čeká, zda bude vše dobře srůstat. „O tom, že by se měl ideálně navštívit fyzioterapeut, jsem se dozvěděla až po dvou letech od sekce. Při pokusu o další miminko mi zjistili velký defekt na děloze, která špatně srostla. Byly tam obrovské srůsty a cysty,“ uvedla. Po reoperaci už letáček dostala a zároveň dochází k fyzioterapeutce, která ji na vše připravila.
Podle paní Lucie, která rodila v Rakovníku, fungují lépe například duly nebo laktační poradkyně. „Paradoxně v tomto lépe fungují ‚alternativní‘ systémy. Dula, se kterou kterou jsem následně řešila problémy s kojením, mi pomohla lépe,“ uvedla. „Což bylo vlastně další téma, ve kterém oficiální systém selhal a člověk musel pátrat a zjišťovat sám,“ dodala.
Nikdo mi neřekl, jak o jizvy pečovat, říká zakladatelka organizace Císařovnám |
„Jizvu mám na pohled krásnou, mazala jsem ji a masírovala, ale jediné, co mi řekli, bylo to, abych ji sprchovala a zvedala se přes bok. Tím rady skončily,“ uvedla Kristýna, která rodila v Praze. „Pořádně jsem se narovnala snad až po čtyřech měsících,“ dodala. „Vnitřní steh mám navíc zašitý nevstřebatelnými stehy, které jsou viditelné na povrchu. Lékaři to však nechtějí přiznat.“
„Nemáte důvod brečet“
„Po jiných operacích vám řeknou, co máte a nemáte dělat a jak se zotavovat. Proč to takto nefunguje i po císařském řezu, kdy je žena navíc ještě po hormonální změně a devíti měsících těhotenství?“ podivila se Katarína ze Slovenska, která rodila v Brně. Na JIP jí sestřičky pomohly posadit se a postavit na nohy, ale jinak nedostala žádné informace až do návštěvy gynekologa.
„Vytáhl mi stehy a dostala jsem papír ohledně péče o jizvu. Po diskuzi s fyzioterapeutkou jsem však zjistila, že rady v něm nebyly úplně vhodné,“ uvedla. „Nicméně ze své zkušenosti, která je díky mé aktivitě naštěstí pozitivní, vidím, jak velký význam má zahájení péče o jizvu před koncem šestinedělí. Tím spíše, pokud jste prvorodičkou a vše je pro vás nové,“ dodala Katarína.
„Moje zkušenost je bohužel hodně negativní. Těhotenství probíhalo v pořádku, ale situace se vyvinula v akutní císařský řez,“ rozpovídala se Lucie. Při propouštění jí lékařka poradila jizvu mazat, protože se vysušuje a mohla by se potrhat. Nic víc neproběhlo. Žádné informační letáčky, žádná fyzioterapeutka, žádná další edukace o průběhu rekonvalescence.
„Navíc jsem měla poporodní blues a často zněly věty typu: ‚Buďte ráda, že jste to přežila‘ nebo ‚Nemáte důvod brečet‘ či ‚Co by za to jiné daly‘. To mi moc nepomáhalo,“ posteskla si Lucie.
Ženám pomáhá spolek Císařovnám
„Ženám se často nedostává péče ihned po císařském řezu, přestože právě včasná instruktáž a ošetření okolí jizvy je naprosto zásadní prevencí vzniku srůstů a adhezí. Ty pak mohou být zdrojem mnoha potíží v budoucnu, třeba v dalším těhotenství,“ potvrzuje problémy porodní asistentka Anna Kohutová, která péči o jizvy již mnoho let školí zdravotníky pracující v porodnicích.
Právě proto nyní spolupracuje se spolkem Císařovnám, jenž založila marketérka Eva Zubec, která porod císařským řezem sama zažila a na základě náročné zkušenosti s ním se rozhodla pomáhat ostatním ženám. Nyní společně s porodní asistentkou Annou Kohutovou a fyzioterapeutkou Olgou Gruberovou publikovali Průvodce péčí po císařském řezu.
K dispozici je v online verzi a v tištěné podobě ve vybraných českých a slovenských porodnicích. Součástí publikace jsou i doporučení ohledně výživy, pohybu či vhodného oblečení, které umožní jizvě dýchat. Na jednotlivé kapitoly navazují také krátká instruktážní videa, pomocí kterých se ženy naučí o svou jizvu pečovat.
Na vydání navazuje také nově vznikající Mapa péče, která propojuje ženy s konkrétními odborníky – porodními asistentkami, dulami, fyzioterapeuty nebo psychology či psychoterapeuty, kteří mají s péčí o císařovny zkušenost.
Takhle to má vypadat po císařském řezu, ukázala havířovská nemocnice ve videu |
Představte si, že vás po operaci kolene nechají bez rehabilitace
„Vnímáme, jak rozdílné informace ze strany odborníků ženy dostávají. Zatímco jedno pracoviště radí na jizvu nesahat vůbec, jiné doporučí tlakovou masáž jizvy nebo takzvaná céčka a esíčka, která jsou však v prvních týdnech absolutně nevhodná. Tvrdé techniky mohou prodloužit proces hojení a jizvu poškodit. Náš přístup je jiný, k jizvě přistupujeme jemně, s respektem a laskavostí,“ uvedla fyzioterapeutka Gruberová.
„Po císařském řezu se často pozornost zcela obrátí na novorozence. Žena už pár hodin po velké břišní operaci vstává, kojí, pečuje o miminko, snaží se rozchodit bolest a sžít se s novou náročnou rolí. Po propuštění z porodnice se o ni systém nezajímá,“ uvedla Zubec.
„Představte si, kdyby vás po operaci kolene ponechali bez rehabilitace,“ dodala. „Chci, aby císařovny měly k dispozici informace od první chvíle a aby věděly, kde si případně říci o pomoc,“ uvádí..
V České republice se pomocí císařského řezu narodí asi 26 procent dětí, ročně se tato velká břišní operace dotkne 24 000 žen. Jak potvrzují odborníci, je velmi důležité, aby se k relevantním informacím o poporodní péči dostaly co nejdříve a měly možnost se k nim kdykoliv vrátit.