„Cirkus má tři základní složky, je to umění artistů, je to zábava, o kterou se starají klauni, a v neposlední řadě jsou to zvířata. To dělá cirkus cirkusem. Cirkus bez zvířat prostě cirkus není,“ reagoval Ludvík Berousek, majitel cirkusu Bernes, na připravovanou novelu, která má využívání zvířat při vystoupeních v cirkusech zakázat.
Podle provozovatelů cirkusů se drezúra dělá formou hry. „Zvířata neproskakují hořícími obručemi, protože to je u nás zakázáno,“ uvádí ve společné tiskové zprávě. Podle nich také zvířata nežijí v malých klecích, protože od 90. let musí mít vlastní venkovní výběhy.
Zastáncům drezúry také vadí to, že novela se připravovala „od stolu“.„Ministerstvo s námi nekomunikovalo od revoluce,“ řekl na tiskové konferenci veterinář Tomáš Ringel, který s cirkusy dlouhodobě spolupracuje.
„V rámci mezirezortního připomínkového řízení cirkusy nejsou běžnou součástí procesu,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že resort nyní bude právě připomínky vyhodnocovat a do návrhu zákona zapracovávat.
Ministerstvo také plánuje vytvořit komisi, do které by měli být přizváni také zástupci širší veřejnosti. „Předpokládám, že v průběhu příštího týdne bychom měli oslovit vybrané zástupce cirkusů,“ doplnil Bílý.
V současnosti je zakázána drezúra nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců, nosorožců, hrochů a žiraf. Ministerstvo nyní usiluje o úplný zákaz drezúry. Podle Bílého je drezúra všech zvířat v cirkusech zakázaná například v Itálii, Nizozemsku nebo Řecku, v Německu či Polsku se o tom diskutuje.
Cirkusy jsou pod dohledem Státní veterinární správy, která v nich v minulém roce provedla celkem 107 kontrol a našla pochybení v sedmi případech. V roce 2016 to bylo 117 kontrol a závada byla objevena v devíti případech. Kontroly veterinářů probíhají podle předem připraveného harmonogramu a také na základě oznámení.
„Když probíhá kontrola, cirkus se zkontroluje jako celek. Kontroluje se aktuální stav i náležitosti, které musí cirkus splňovat a administrativa,“ uvádí mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček s tím, že právě administrativní pochybení jsou podstatnou částí zjištěných nedostatků.
Mezi ně může patřit i to, když cirkus udělá průvod zvířat jako reklamu na představení, ale nenahlásí ho úřadům. Doplnil, že z pohledu veterinární správy cirkusy nedopadají ve srovnání s ostatními chovy špatně.
Ochránci zvířat cirkusy dlouhodobě kritizují
„V cirkusech dochází k porušování zákona a veterináři to nedokážou všechno odhalit,“ řekla Lucie Hemrová ze Svobody zvířat. Uvádí také, že samotnou legislativu nepovažuje organizace za dostatečně přísnou. „Nám vadí i princip cirkusu se zvířaty sám o sobě. Pro nás je jediná přijatelná legislativa, že se využívání zvířat v cirkusech úplně zakáže,“ doplnila. Často je zmiňováno jako problém také převážení zvířat na dlouhé vzdálenosti.
„Naše přepravní zařízení jsou schválena státní veterinární správou. Když přejíždíme na delší vzdálenost, děláme přestávky podle platných předpisů, zvířata nakrmíme a napojíme,“ brání se Jiří Berousek, majitel cirkusu Original Berousek.
Dodává, že zvířata narozená v zajetí jsou na přepravování zvyklá od mala a nijak je nestresuje. Za problematické nepovažuje ani samotné cvičení zvířat a upozorňuje, že k této praktice přistupují už i zoologické zahrady.
„Když zvířeti ublížíte, má zakódováno, že jste nepřítel, celý život vás bude víceméně nenávidět. Kdyby se zvířata neměla dobře, nebudou se rodit. Nikdy bych necvičil divoké zvíře, protože poznalo jiný život. Pokud se narodí v kleci, cítí v ní pocit bezpečí,“ uvedl Jaromír Joo z Národního cirkusu Jo-Joo.
„Veterinární správou jsme kontrolování minimálně čtyřikrát měsíčně, nikdy nebyl shledán nějaký závažný problém,“ doplnil majitel cirkusu Humberto Hynek Navrátil.
