Církevní restituce skončily v komisi krachem, rozhodl opět hlas Tlustého

Sněmovní církevní komise doporučila poslancům nepřijmout návrh zákona o vyrovnání státu s církvemi. Během šedesáti let měly dostat 270 miliard. Po dvouhodinovém jednání pro zamítnutí hlasovali poslanci KSČM, ČSSD a poslanec Vlastimil Tlustý z ODS. Zákon tak ve Sněmovně ztrácí šanci na schválení.

Poslanec Tlustý si může připsat další bod. Komise, kterou si vymyslel, potvrdila jeho pochybnosti a zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi doporučila poslancům nepřijmout. | foto: Michal Sváček, MAFRA

"Jednání komise skončilo krachem," řekl iDNES.cz poslanec ODS a člen komise František Laudát.

Poslanci zůstali na jejím dnešním posledním jednání stejně rozdělení, jako když se sešli poprvé. ČSSD trvala na tom, že bližší zkoumání podkladů potvrzuje její pochybnosti, poslanci koalice naopak tvrdili, že veškeré výhrady byly rozptýleny a vládní návrh je správný.

Při konečném hlasování ale rozhodla čísla - z dvanáctičlenné komise hlasovalo sedm poslanců pro to, aby komise zákon poslancům ke schválení nedoporučila. O zamítnutí se tak postarali poslanci ČSSD, KSČM a Vlastmil Tlustý. "Pan kolega Tlustý se opět připojil k levici," řekl iDNES.cz poslanec a člen komise za ODS David Kafka. 

Jak komise hlasovala

Pro nedoporučení:

Vlastimil Tlustý (nezařazený), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Vítězslav Jandák (ČSSD), Richard Dolejš (ČSSD), Michal Hašek (bývalý poslanec za ČSSD), Vladimír Koníček (KSČM), Milan Bičík (KSČM)

Proti:

David Kafka (ODS), František Laudát (ODS), Marek Benda (ODS), Jan Kasal (KDU-ČSL), Džamila Stehlíková (exministryně SZ)

"Atmosféra byla taková, že levice neodpovídala na žádné otázky. Když byli tázáni na nějaký názor, neřekli nic," řekl zklamaně Kafka.

Bude muset vzniknout nový zákon

Zákon tak ve Sněmovně skončí. "Bude patrně zamítnut a vláda bude muset napsat nový text," dodal poslanec. "Ve Sněmovně už nemá šanci," dodal Laudát. Buď bude zamítnut, nebo vzat zpět, v každém případě si ale bude muset počkat na novou vládu. 

"Ukázalo se, co jsme tušili už od počátku, že opozice s panem Tlustým má většinu. A i když sociální demokraté určitý čas naznačovali, že jsou ochotni se o nějakém řešení bavit, tak dnes to popřeli. Podle mne to více souvisí s tím, že se blíží předčasné volby, takže nechtějí řešit nic," řekl iDNES.cz poslanec Marek Benda (ODS).

Podle Bendy je to mimořádná škoda, protože zákon měl naději na úspěch. "Byl schvalitelný napříč politickým spektrem, ale souvisí to s absolutní zatvrzelostí Paroubka, který se nechce podílet na žádných řešeních.

Předseda ČSSD naopak rozhodnutí komise uvítal. "Je to krok rozumný, odpovídající jak dlouhodobému postoji ČSSD, tak i aktuální ekonomické krizi, která takový krok neumožňuje," uvedl ve svém prohlášení.

Poslanci se hádali o výklad expertů

Podle svého předsedy Jana Kasala (KDU-ČSL) přitom komise zodpověděla všechny otázky, které jí poslanci zadali. "Dokázala odpovědět, zda se má majetek vracet. Jednoznačně kladné stanovisko padlo také od právníků na dotaz, zda církve vůbec majetek vlastnily. (Poradenská společnost) Ernst and Young uvedla, že algoritmus výpočtu použitý v návrhu zákona je správný," řekl už dříve Kasal.

Odvolal se na výpočty expertů z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Ti zjistili, že stát dával v letech 1948 až 2007 církvím podstatně méně ze státního rozpočtu, než by církve získaly za 60 let ze svého majetku, kdyby jim nebyl odejmut. Rozdíl činí podle děkana fakulty Jiřího Schwarze více než 168 miliard korun.

Opozice naopak argumentovala jiným zjištěním téže expertní skupiny. "Podle expertiz VŠE se došlo k tomu, že současný návrh splácení je nevýhodný," řekl iDNES.cz poslanec ČSSD Vítězslav Jandák, podle kterého to dokazuje, že je vládní zákon plný omylů.

Ekonomové totiž komisi přednesli návrhy na dobu splácení majetkového vyrovnání - místo původních šedesáti let navrhují splácet sumu maximálně dvacet let.

Zatímco vládní návrh počítá s roční splátkou 4,275 miliardy korun, VŠE doporučila zákonodárcům dvě varianty splácení na deset a dvacet let s pěti a dvouprocentní úrokovou sazbou.

Při pomalé, dvacetileté variantě s pětiprocentním úrokem by částka ročně činila 8,160 miliardy korun, s dvouprocentním úrokem pak 6, 580 miliardy. Z hlediska zátěže pro státní rozpočet považují ekonomové za nejvýhodnější poslední variantu.

Topolánkův kabinet chtěl vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun.

S tím nesouhlasila levicová opozice a tři poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým. Ti navrhli uhradit jen 62 miliard korun (celkově tedy 204 miliardy korun). Podle ČSSD je ale i tato částka vysoká.