"Je třeba zmírnit křivdy, které byl způsobeny církvím a náboženským společnostem," připustil předseda Senátu, sociální demokrat Milan Štěch, ale vládní návrh je podle něj neprofesionální a špatně připravený.
Sociální demokraté, kteří ovládají Senát, zákonu vyčítajíi, že tak, jak je napsán, útočí i na prvorepublikovou pozemkovou reformu T. G. Masaryka a Antonína Švehly. "Při pozemkové reformě přihlásila církev 58 tisíc hektarů zemědělské půdy, vládní návrh přiznává církvi 72 tisíc hektarů, podobně je to u lesů," řekl Hajda.
"Je to konsensus sedmnácti církví, které se dohodly se státem," namítá první místopředseda Senátu a prezidentský kandidát ODS Přemysl Sobotka.
Duka: Nejde nám o majetek, ale o přijatelný model financování
Kardinál Dominik Duka zaslal senátorkám a senátorům ČSSD dopis, v němž je vyzval, ať zváží racionální důvody oddělení financování církví od státního rozpočtu a nebrání přijetí zákona o církevních restitucích.
Dominik Duka
Duka v dopise uvedl, že o církevním majetku už mnohokrát jednal s poslanci, senátory, starosty a hejtmany za ČSSD a vždy spolu došli k přijatelnému kompromisu. "Právě snaha ukončit a zprůhlednit toto financování byla hlavním motivem našich jednání. Nejde nám tedy o majetek jako takový, ale o vytvoření přijatelného modelu, v němž církve budou nadále svůj provoz financovat na vlastní odpovědnost," uvedl Duka.
Dopis Duky senátorům ČSSD |
Sociální demokraté upozornili na to, že v případě církví byl majetek oceněn jinak než v případě jiných restituentů. Při výpočtu odškodnění církve se totiž vychází z toho, že metr čtvereční zemědělské půdy byl oceněn na 44 korun, u lesů na 28 korun. "Běžně je zemědělská půda oceněna na 10 korun, u lesní půdy je to 9 korun," upozornil sociální demokrat Hajda.
Stát se na finančním vypořádání dohodl se zástupci 17 církví a náboženských společností, ale ČSSD ve středu upozornila, že 7 z těch 17 církví bylo v České republice zaregistrováno až po roce 1990.
Vládní návrh počítá s postupnou odlukou církví od státu
Vláda ve svém návrhu počítá s tím, že bude církvím, zejména katolické, vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun a že dalších 59 miliard korun, přičemž částka bude navýšena o inflaci, budou církve dostávat v dalších třiceti letech. Současně se má snižovat suma, kterou stát vyplácí na platy duchovních - až na nulu po 17 letech. Církevní restituce tak mají zároveň vést k postupné odluce církví od státu.
Sociální demokraté mají spolu s komunisty v Senátu dostatečnou sílu, aby církevní restituce odmítli, a je prakticky jisté, že se to stane. Vláda pak bude potřebovat 101 hlasů ve Sněmovně, aby veto horní komory parlamentu přehlasovala.
Nečasova vláda má ve Sněmovně 100 jistých hlasů, ale počítá s tím, že s ní pro církevní restituce bude hlasovat i poslanec Věcí veřejných Milan Šťovíček. Zastáncem církevních restitucí je také exministr školství Josef Dobeš, také z opozičních VV, které po odchodu z vlády změnily na restituce názor a kritizují je spolu s levicí.
