Církevní restituce potřebují korekce, souhlasí Babiš se zdaněním náhrad

  • 351
Premiér Andrej Babiš po středečním jednání vlády prohlásil, že církevní restituce potřebují korekce, a proto podpoří návrh komunistů na zdanění finančních náhrad za nevydaný majetek. Vláda kývla také omezení přestupkové imunity ústavních soudců, neuspěl naopak návrh Starostů na úplné zpřístupnění registru majetkových přiznání politiků.

„My samozřejmě souhlasíme, že je třeba napravovat křivdy. Ale ten způsob byl velice podivný, proto jsme návrh podpořili. Je třeba dělat korekce – náhrady byly prodražené a schválené ve Sněmovně za podivných okolností,“ vysvětlil Babiš, proč podporuje návrh KSČM na zdanění restitučních náhrad. Jednalo se podle něj o nejdiskutovanější návrh během středečního jednání vlády.

Zdanění peněžitých náhrad byla jedna z podmínek komunistické strany pro případnou podporu nebo toleranci Babišova kabinetu. Výkonný výbor KSČM ovšem v úterý doporučil stranickým poslancům, aby ve středu na schůzi Sněmovny hlasovali proti vyslovení důvěry menšinové vládě ANO.

„Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný,“ napsali vládní legislativci v pokladu pro ministry.

K předloze se v připomínkovém řízení vyjádřila ministerstva kultury a financí. Zatímco ministerstvo kultury doporučilo kabinetu přijmout nesouhlasný postoj, ministerstvo financí návrh podpořilo.

„Přijetí návrhu by znamenalo porušení smluv o vypořádání uzavřených s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým je poskytována finanční náhrada,“ uvedlo ministerstvo kultury. Ministerstvo spravedlnosti, ač bylo osloveno, se k návrhu ve lhůtě nevyjádřilo.

Komunisté v důvodové zprávě uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o jedenáct miliard korun. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada přiměřená.

Zákon o církevních restitucích schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během třiceti let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.

Registry majetkových přiznání nezpřístupníme

Vláda dále odmítla návrh Starostů na úplné zpřístupnění registru majetkových přiznání politiků, informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Předkladatelé normy, kterou bez ohledu na názor vlády posoudí Sněmovna, chtějí, aby se do seznamu lidé mohli dostat na základě individuální žádosti podle stejného režimu, jaký platí pro vedoucí úředníky nebo ředitele státních, krajských či obecních firem. Museli by tak žádat každý půlrok o heslo.

Podle vládních legislativců představují pravidla v dané oblasti „nejvyšší možnou transparentnost vedoucí k minimalizaci korupčních rizik na všech úrovních veřejné správy“. Rozsah oznamovací povinnosti i okruhu lidí, jichž se týká, stejně jako snadná dostupnost přiznání patří mezi zásadní opatření k regulaci střetu zájmů, napsali.

Kabinet také upozornil na to, že předlohou STAN by se vrátil stav platný před nedávnou novelou zákona o střetu zájmů. Protože je účinná jen několik měsíců, nelze odhadnout její dopady, a její změna proto není žádoucí, uvedli vládní legislativci.

Novela má podle poslanců STAN „narovnat narušenou společensky přijatelnou rovnováhu mezi osobním zájmem veřejných funkcionářů a zájmem veřejným“. Nynější stav může podle autorů ohrozit práva třetích osob s ohledem na povinnost funkcionářů zveřejňovat údaje o majetku včetně společného jmění manželů.

O návrhu Starostů rozhodnou zákonodárci. Pokud by byla schválen, lidé by museli o přístup do registru požádat ministerstvo spravedlnosti. Dostali by uživatelské jméno a přístupové heslo, které by byly platné půl roku od jejich vydání.

Soudci by mohli přijít o imunitu

Ústavní soudci by měli po vzoru zákonodárců přijít o úplnou přestupkovou imunitu. Babišův kabinet senátní návrh podpořil, stanovisko vlády je doporučením pro Sněmovnu.

Novelu připravila senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za Zelené). Cílem novely je podle senátorky to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanec nebo senátor mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.

„I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem,“ uvedla Wagnerová.

Senátorka připomněla, že zrušení přestupkové imunity ústavních soudců loni navrhl Ústavnímu soudu jeho kárný senát. Plénum Ústavního soudu se tím ale odmítlo zabývat, podle Wagnerové kvůli tomu, aby v zákoně zůstal zachován nějaký způsob projednávání přestupků.

Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Od roku 2002 přitom poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona. „Toto řešení lze po čtrnácti letech fungování považovat za osvědčené,“ dodala Wagnerová.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video