"Je nezbytné, aby byl vyjasněn status celého areálu Pražského hradu, který je mimo jiné sídlem hlavy státu (...) a tvoří ucelený komplex, jehož správu zejména z bezpečnostních a státněreprezentativních důvodů lze jen obtížně zajistit za situace, kdy by jednotlivé stavby a pozemky byly spravovány různými vlastníky," stojí v důvodové zprávě návrhu. Vládě jej předložilo ministerstvo vnitra.
"My se domníváme, že by areál Pražského hradu neměl být dotčen církevními restitucemi, a pokud se ukáže jako legislativně schůdné řešení forma zákonného opatření vlády, tak předpokládám, že by ho sociální demokraté podpořili," řekl v sobotu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na předvolební konferenci. V Senátu má jeho strana většinu.
Zákonné opatření, pokud by ho Senát schválil, musí ještě potvrdit nově zvolená Sněmovna. I v ní bude sociální demokracie hledat hlasy pro to, aby zákonné opatření skutečně začalo platit. Jenže je otázka, zda Senát skutečně návrh projedná. Nová Sněmovna bude zvolena již za pár dní a politici tak mohou poukázat na to, že by se tím měli zabývat až nově zvolení poslanci, že zákonné opatření není nutné narychlo schvalovat.
Duka chce jednat s Rusnokem
Kvůli kroku ministerstva vnitra se chce s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem sejít arcibiskup Dominik Duka. Uvedl to mluvčí arcibiskupství Aleš Pištora. "Snahy revidovat nějakým způsobem zákon o majetkovém narovnání nejsou v době předvolebního boje ojedinělé. Podle zákona je oprávněnou osobou, která má právo žádat o svůj původní majetek, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze," poznamenal Pištora.
Návrh zákonného opatření zveřejnil Úřad vlády v Knihovně připravované legislativy pátek (najdete jej zde). Jako první na to upozornil deník Právo.
Církevní restituceCírkve a náboženské společnosti podle zákona o vypořádání dostanou svůj někdejší majetek v hodnotě 75 miliard a finanční odškodnění 59 miliard. Zároveň bude 17 let probíhat přechodné období, během kterého se bude snižovat církvím příspěvek od státu. V roce 2030 by měly být církve zcela soběstačné. |
Církev chce po Hradu vrátit věž i kostel
O navrácení části nemovitostí v areálu Pražského hradu požádala metropolitní kapitula. Na správu Hradu se obrátila 8. srpna.
Podle důvodové zprávy k návrhu žádá dvěma výzvami navrácení několika nemovitostí a pozemků ve Vikářské a Zlaté uličce. Obě jsou součástí areálu Pražského hradu.
"Předmětem žádosti o vydání jsou nemovitosti nacházející se v ulici Vikářská číslo popisné 34 až 40, s výjimkou Mladotova domu, a dům číslo popisné 31 ve Zlaté uličce včetně pozemků (...), věž Mihulka a kostel Všech Svatých přiléhající ke Starému Královskému paláci, včetně pozemku," vyjmenovává dokument.
Jak připomíná Právo, správa Hradu má půl roku na to, aby o výzvách k navrácení majetku rozhodla. Pokud církev dodá předepsané dokumenty, musela by vydání nemovitostí za současného právního stavu schválit do 8. února příštího roku. Ministerstvo vnitra proto ve zprávě píše, že návrh je časově naléhavý a žádá o opominutí mezirezortního připomínkového řízení.
Požadavek kapituly byl důvodem, proč vnitro vládě v demisi předkládá návrh zákonného opatření. Jde o páté, které vláda projedná.
V návrhu ministerstvo žádá, aby do zákona o církevních restitucích, který je účinný od ledna letošního roku, byla doplně část, která říká, že církvím nelze vydat pozemky, stavby či jiné nemovitosti, které tvoří areál Pražského hradu. Přikládá do zákona také soupis všech parcel a domů, kterých by se zákaz týkal. Už při schvalování zákona se do něj dostala věta, že nesmí být vydán Chrám svatého Víta.
Zákonné opatřeníSe má užívat jen v nejnutnějších případech a znamená, že k účinnosti změny stačí jen souhlas Senátu a podpis prezidenta. Aby platila dlouhodobě, musí ještě zpětně změna získat souhlas Sněmovny v novém složení. Zákonná opatření v ČR poprvé předkládala Rusnokova vláda. Zatím Senátu poslala čtyři. Prezident Miloš Zeman je podepsal 18. října. |
Zaskočená správa Pražského hradu
Katolická církev svým požadavkem Hrad zaskočila. "Kancelář prezidenta republiky měla (...) za to, že majetkové vztahy k těmto nemovitostem jsou vypořádány," píše se v předkládací zprávě.
Katolická církev v minulosti vedla se státem rozsáhlý spor o správu Chrámu svatého Víta. V květnu 2010 tehdejší prezident Václav Klaus a arcibiskup Dominik Duka podepsali dohodu, jež říká, že památku bude stát a katolická církev spravovat společně (více o dohodě čtěte zde). Vláda také tehdy přijala materiál o definitivním vypořádání sporu. Metropolitní kapitula od té doby do státu dostává měsíční paušál ve výši 827 tisíc korun. Celkem jí už bylo vyplaceno 30 milionů a 93 tisíc korun.
Kardinál Miloslav Vlk se ale v květnu nechal slyšet, že katedrála patří i nadále církvi. Opíral se o rozhodnutí Ústavního soudu, který se vyjadřoval k jiným nemovitostem v areálu Hradu (více čtěte zde).
"V memorandu z roku 2010, na které se návrh zákonného opatření odvolává, se neříká, že se církev zavazuje svého majetku vzdát," uvedl v sobotu mluvčí Arcibiskupství pražského. Podle něj memorandum zavazuje jen k tomu, aby nepokračovaly soudní spory o katedrálu a další nemovitosti v areálu Pražského hradu. "Prezident republiky a arcibiskup pražský se tehdy shodli na potřebě řešit vzájemné vztahy s ohledem na to, že tehdy ještě nedošlo k závaznému majetkovému vypořádání státu a katolické církve," podotkl Pištora.
ČSSD chce jednat s církvemi o snížení náhrady za restituce
Předseda sociální demokracie Sobotka také na sobotní předvolební konferenci potvrdil záměr strany zahájit po volbách jednání s církvemi o snížení jejich finančních nároků na vyplacení náhrady za nevydaný majetek. "A pohlídáme, aby se nevydával majetek, u kterého církve nedoložily řádně jeho vlastnictví," zdůraznil.
Komunisté dokonce jako o jedné z podmínek možné tolerance menšinové vlády hovoří o přijetí zákona o obecném referendu. To by podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa mělo být vypsáno právě ke schváleným církevním restitucím. ČSSD zatím pochybuje, zda by referendum o nich bylo právně možné, pokud již stát podepsal smlouvy s církvemi a restituce potvrdil i Ústavní soud.
