Spory se nepodařilo urovnat ani po intervenci u plzeňského biskupa Radkovského. Khamoro kvůli výpovědi z fary téměř skončilo. Nakonec nové prostory, kde se děti mohou scházet, našlo a v pátek je otevřelo. Sídlo sdružení je ale poměrně z ruky - v průmyslovém areálu v Tovární ulici. Nájemné už platí Romové komerční, ve srovnání s farou dvojnásobné. Atmosféra tahanic s církví ale stále visí ve vzduchu.
 |
Podle Voráče vše začalo, když člen farní rady zfackoval dítě, které přišlo do Khamora do kroužku. "Byly tam viditelné předsudky vůči dětem - našim klientům. Začali nám dělat naschvály, vyhazovali děti od vrat a posílali je pryč. Tři měsíce jsme pak neměli žádné klienty. Farář mi nedávno otevřeně řekl, že s cikány nechce mít nic společného a že má vůči nim averzi. Takže rasismus," prohlásil Emil Voráč.
Místo vysvětlení začal farář odříkávat modlitbu
Farář Antonín Wasil to odmítá s tím, že církev měla právo nájemní smlouvu ukončit. "Bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. Nedohodli jsme se." Když ho MF DNES telefonicky požádala o vysvětlení, slíbil, že se vyjádří při osobní schůzce. Na ni ale pozval svého nadřízeného pátera Petera Fořta. Místo odpovědi na otázky začali oba odříkávat modlitbu Otčenáš a stále dokola ji opakovali. "Budeme s vámi komunikovat takovou formou, jakou mluvíme s Bohem," prohlásil Fořt.
Věřící mluví o tom, že děti dělaly na faře nepořádek a že Khamoro dluží farnosti peníze. Že děti občas zlobí, Voráč připouští. Dluhy ale ne. "Díky investicím neziskového sektoru jsou prostory na faře zrekonstruované." Není to tím, že by jím cloumaly momentální emoce. O rasismu na faře napsal i do výroční zprávy sdružení za rok 2008.
Vedení města o sporech téměř nic neví. "Dozvěděl jsem se jen, že Khamoro nedodrželo opakovaně smlouvu," uvedl starosta Chodova Josef Hora. "Zeptám se, co bylo příčinou. Právě církev by měla mít k rasismu daleko," diví se radní a šéf městské policie Josef Kertész.
Khamoro nabízí klientům terénní program, občanskou poradnu a nízkoprahové zařízení. Tedy klubovny, do kterých chodí průměrně 33 dětí každé odpoledne od pondělka do čtvrtka na různé kroužky - taneční, divadelní, dopravní, zdravotní, sportovní hry, romštinu a na doučování. "Pracujeme s dětmi už dvanáct let a 95 procent z nich jde studovat střední školu. V Chodově máme i dva romské vysokoškoláky," vypočítal Voráč.
Úspěchy sbírají tanečníci
Úspěchy na festivalech a akcích po celé republice sbírá hlavně taneční soubor. Tradiční kroje si Khamoro nechalo navrhnout v romském muzeu v Brně. Za kostýmy získalo i některá ocenění. Dokud prý děti na kroužky a na doučování docházejí, nemají většinou na toulání po ulicích a neplechy čas. "Tři dívky ale chodit přestaly a teď čekají dítě. Kdyby u nás zůstaly, nestalo by se to," je přesvědčen Voráč.
V nové klubovně chce zprovoznit počítač, aby se mládež naučila základy výpočetní techniky. Do společných akcí se snaží zapojit i rodiče dětí. "Poprvé jsem je třeba překvapil žádostí, aby každý na dětské představení přinesl knoflík jako vstupné. Knoflíky využijeme třeba při výtvarné výchově. Dnes už se dospělí nediví."
