Církev se rozhodla, že kostely rozdělí na ty „prioritní“, které potřebuje, a na ty ostatní.
Zatímco u chrámu sv. Ducha na centrálním hradeckém náměstí asi nebude sporu, že patří do první kategorie, u nevyužívaného kostela svatého Michaela v Černém Dole v Krkonoších bude církevní správce majetku mít těžší rozhodování.
Podobně v plzeňské diecézi se snaží přebytečné kostely „udat“ obcím nebo občanským sdružením. Podařilo se to už u více než 90 kostelů a kaplí. „Kostely na rozdíl od far neprodáváme, ale převádíme bezplatně. Každý takový převod se hodně zvažuje a nejedná se o plošnou nabídku,“ říká mluvčí biskupství v Plzni Alena Ouředníková.
Katolíci se učí orientovat v novém ekonomickém prostředí. Dostanou zpět majetek, ale stát přestane platit kněze. Proto více zvažují i investice do kostelů.
Stát církvím během třiceti let vyplatí 59 miliard korun, zpátky dostanou i svůj původní majetek v hodnotě 75 miliard korun (zhruba 30 tisíc hektarů zemědělské půdy, přibližně 142 tisíc hektarů lesa a asi 900 staveb, především zemědělské objekty, bytové domy a rybníky).
V následujících 17 letech se budou postupně snižovat i příspěvky státu církvím až do doby, kdy se zcela osamostatní. Nyní stát vyplácí na podporu jejich činnosti (zejména platy duchovních) asi 1,5 miliardy korun ročně.
