„U nás máme více než deset lidí, kteří mají už v mladém věku změny na plicích. Někteří z nich se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout,“ vysvětlil přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
CHOPN přitom postihuje především kuřáky. Za rizikovou skupinu obyvatel považují lékaři lidi v rozmezí 40 až 69 let věku, kteří alespoň deset let kouřili krabičku cigaret denně. „Onemocní jí asi jedna pětina kuřáků. Asi milion lidí ročně však umírá i na expozici tabáku z druhé ruky,“ uvedla první místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Ivana Čierná Peterová.
Podle lékařské teorie by nemoc u dětí neměla vůbec existovat. „Máme zprávy od pediatrů, kteří nám říkají, vy si myslíte, že CHOPN u dětí neexistuje, ale my ho tady vidíme,“ popsal Koblížek. Pediatři pozorují změny na plicích, které jsou obdobné se změnami u pacientů s CHOPN, u asi osmi procent předčasně narozených dětí. Celkově mají předčasně narozené děti až 40% riziko rozvoje dlouhodobých plicních nemocí.
„Podle teorie by tito lidi neměli mít CHOPN, ale už ho mají. Někteří byli narozeni předčasně, máme však i pacienty, kterým se plíce prostě nevyvinuly dobře, a to třeba kvůli onemocnění zápalem plic,“ dodal.
Myšlenka CHOPN u dětí je tak svým způsobem revoluční, mnoho zemí ji zatím neuznává. Podle Koblížka je nezpochybnitelné, že to, co lékaři pozorují u dětských pacientů, má stejný vývoj a stejnou léčbu. Že se tento problém objevuje až v poslední době je důsledkem snížené úmrtnosti předčasně narozených dětí.
Nemoci se dá předejít
Nemoc není nevyhnutelná. Při správné životosprávě je možné ji omezit či se jí přímo vyhnout. Podle Koblížka je tak důležité, aby si rodiče byli rizika vědomi, a uzpůsobili se mu. Sám má zkušenosti i s pacientem, který kouřil od šesti let věku. Kromě toho, že by tito lidé neměli nikdy v životě kouřit, měly by tyto děti sportovat, jíst zdravě a nechat se očkovat proti chřipce a dalším plicním onemocněním.
Na plicní nemoci má podle dat z Německa a Belgie vliv i stav ovzduší. V České republice se zatím takový průzkum však teprve chystá. V rámci speciálních prohlídek chtějí lékaři pozorovat i vztah mezi životním prostředím a množstvím nemocných. „Podle průzkumu zjistíme, jestli větší množství nemocných skutečně žije v městech. Ze zahraničí však víme, že například ženy, které žijí v blízkosti velké silnice, třeba 200 metrů a méně, mají větší tendenci k CHOPN,“ řekl Koblížek.
Změny klimatu zhoršují plicní nemoci. Bude umírat více lidí, míní lékařka |
S tím souhlasí i pacient trpící CHOPN, pan Zdenko. Poté, co byl s nemocí diagnostikován se z Prahy přestěhoval ke středočeské obci Slaný. „Je tam úplně jiný vzduch. Kdybych byl v Praze, asi už s vámi dneska nemluvím,“ myslí si pan Zdenko. Do hlavního města jezdí asi jednou týdně, při každé návštěvě se jeho stav zhorší.
CHOPN je nemoc, se kterou se v ČR léčí asi 300 tisíc lidí. Dalších 300 tisíc jí pak podle odborníků může trpět, aniž by o tom zatím věděli. Situace se přitom zhoršuje. Zatímco v roce 1990 se CHOPN držela až na sedmém místě co do počtu úmrtí, nyní je již na čtvrtém místě, do roku 2020 se pravděpodobně posune na místo třetí. Jen v ČR ročně zabije tři až pět tisíc lidí.
Projevuje se dušností, nadměrným kašlem či zahleněním. Pozor by si měli dát třeba lidé, kteří se zadýchají při rychlé chůzi po rovině.
