"Je to velice nepříjemné," říká Karel Pospíšil, vedoucí sekretariátu Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu BESIP. Dodává, že se takový vývoj dal očekávat. Ve všech zemích, které zavedly větší přednost chodců na přechodech, mrtvých a zraněných také nejprve přibylo.
Pak se křivka otočila a dnes je nehod na přechodech méně než za starých pravidel. "Odhadnout, kdy se to zlepší u nás, si ale opravdu netroufnu," říká Pospíšil. Situace se už začíná pomalu zlepšovat. Zatímco v lednu a únoru zahynulo dvanáct chodců, od března do listopadu už "jen" šest.
Zákon se už zpět nevrátí
Ministerstvo dopravy však nepočítá s tím, že by upravilo zákon do původní podoby. "Diskuse se sice vedou a budou vést, ale je to dobré opatření," uvedla k přednosti chodců na přechodech mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová.
Příčiny nehod
Proč je však na přechodech tolik mrtvých a zraněných? Policisté a experti na bezpečnost dopravy uvádějí zejména pět důvodů. Jednak to, že řidiči nejsou ohleduplní. Jezdí po městě rychlostí větší, než je povolených padesát kilometrů v hodině, takže často nestačí včas zabrzdit.
Nedodržují vzdálenost a pak se bojí před přechodem zabrzdit, aby do nich nenarazilo zezadu jiné auto. Anebo podceňují situace, kdy v jednom jízdním pruhu auto zastaví, ale vozidlo v tom vedlejším jede dál.
Policisté ve Zlíně mají například zkušenost, že právě na silnicích s více jízdními pruhy je nejvíce nehod na přechodech. V Ostravě v říjnu usmrtil motorista osmdesátiletého chodce poté, co pozdě zareagoval, na to, že dodávka před ním brzdí a pouští chodce na přechodu. Strhl volant do levého pruhu, kde důchodce srazil.
Jako druhý důvod smrtelných nehod uvádí policie to, že nepozorní jsou sami chodci. Mnozí se při přecházení nedostatečně rozhlédnou a často vbíhají do vozovky i mimo vyznačený přechod.
"Někteří chodci jsou postrachem silnic a koledují si o to, aby se stali obětí dopravní nehody. Nejvíce ohrožení jsou především důchodci, kteří často vstupují na přechody před projíždějící auta a neuvědomují si, že řidiči nemusí včas zastavit," říká mluvčí brněnské policie Zdeněk Lubas.
Přechody nejsou vidět
S nepozorností řidičů a chodců souvisí i další důvod - veskrze technický. Některé přechody jsou totiž špatně vidět, barva z asfaltu téměř zmizela. "K tomu ještě čeští řidiči nejsou zvyklí sledovat dopravní značky. K přechodům přijíždějí nepřipraveni na náhlé výrazné zpomalení či zastavení," tvrdí Václav Špička, sekretář pro bezpečnost silničního provozu občanského sdružení Autoklub.
V některých městech jsou pak přechody stále zbytečně blízko sebe, i když někde, třeba v centru Olomouce, už "zebry" zmizely. Úřady si rovněž stěžují, že nemají peníze na lepší značení přechodů, například v Blansku by radnice chtěla na nebezpečných místech značit přechody červenobílou nebo žlutobílou barvou.
Velký počet letošních nehod na přechodech zavinily i dva "mediální" nedostatky. To, že úřady o nových předpisech málo informovaly. A podle odborníků na bezpečnost silničního provozu svou roli sehrálo i to, že média ve svých zprávách přednost chodců poněkud přeceňovala.
"Chyběla masivní kampaň, která se například dělala v roce 1997, kdy se zaváděla padesátka v obcích," říká k pochybení úřadů Václav Špička z Autoklubu. Karel Pospíšil z vládního výboru BESIP proti tomu neprotestuje. Jen namítá, že stát nemá peníze na to, aby si zaplatil v televizích takovou reklamní kampaň jako velké firmy.
Václav Špička pak ještě připomíná, že novináři zejména počátkem roku, kdy nové pravidlo začínalo platit, zdůrazňovali, že chodci mají absolutní přednost. "To je samozřejmě zavádějící, někteří lidé si to ale zafixovali a neberou na vědomí, že třeba nesmějí vstupovat do vozovky bezprostředně před jedoucí vozidlo," říká Václav Špička.
