Podle předběžných údajů spadlo letos od 1. ledna do 30. září 395 milimetrů srážek, což odpovídá 73 procentům normálu z let 1991 až 2020. Srážkový deficit evidují meteorologové na celém území ČR, a to i v oblastech, kde srážek obvykle zaznamenávají nejvíce. Z hor je na tom podle nich nejhůře Šumava, kde letos spadlo pouze 60 až 70 procent obvyklého množství srážek.
Letošní červen byl v Česku třetí nejteplejší za posledních 65 let |
„Od začátku roku chybí na našem území v průměru oproti normálu 1991 až 2020 přibližně 150 milimetrů srážek, tedy asi 150 litrů vody na každý metr čtvereční,“ uvedl ČHMÚ. Podle meteorologů se z hlediska spadlých srážek vyvíjí letošní rok ještě hůře než ten loňský. V loňském roce, který byl také na srážky velmi chudý, za stejné období spadlo 456 milimetrů, tedy 84 procent normálu.
Nejméně srážek zatím letos evidují meteorologové v Jihomoravském kraji, od začátku roku tam spadlo v průměru necelých 300 milimetrů. Naopak nejvíce srážek spadlo v Libereckém kraji - 532 milimetrů.
Ze stanic mají zatím letos nejvyšší úhrn krkonošské stanice Dvoračky a Labská bouda, kde spadlo 1044 milimetrů, respektive 1012 milimetrů. „I v těchto srážkově bohatých oblastech však zůstává letošní úhrn ve srovnání s normálem podprůměrný,“ podotkli meteorologové.
Na stanici Churáňov eviduje ČHMÚ od ledna do konce září nejnižší úhrn srážek od začátku měření na této stanici v roce 1953. Od ledna tam spadlo 525 milimetrů srážek, což je kolem 61 procent obvyklého množství. Na hraničním hřebenu Šumavy na stanici Blatný vrch spadlo 916 milimetrů, tedy 60 procent normálu.
