Na rozsáhlém území České republiky byly loni navíc zaznamenány i nadlimitní koncentrace přízemního ozonu. Vyplývá to ze zprávy o kvalitě ovzduší v roce 2018, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČTK to ve čtvrtek sdělila jeho mluvčí Martina Součková.
Úroveň znečištění ovzduší závisí na množství emisí a na meteorologických a rozptylových podmínkách. Loňský rok byl podle meteorologů teplotně mimořádně nadnormální a srážkově silně podnormální a panovaly zlepšené rozptylové podmínky.
„V důsledku těchto okolností byly u většiny imisních charakteristik znečišťujících látek ovzduší, s výjimkou suspendovaných částic a přízemního ozonu, zaznamenány stagnace až mírný pokles,“ uvedl ČHMÚ. Ačkoliv koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 poslední dva roky mírně stoupají, jejich úroveň je z dlouhodobějšího hlediska průměrná, dodali meteorologové.
Koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví – suspendované částice PM10, PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon každoročně překračují své imisní limity na řadě lokalit.
V aglomeraci Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek způsobují podle meteorologů vysoké koncentrace škodlivin nejen české zdroje, ale také přenos emisí z Polska. Po obou stranách hranice je soustředěna průmyslová výroba, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura. V Praze a Brně jsou nejproblematičtější vysoké koncentrace suspendovaných částic a oxidu dusičitého v lokalitách, které jsou zatíženy dopravou.
Kvůli smogu a prachu na severní Moravě platí regulace i pro Třinecko |
Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí ozonu pokrývaly loni asi 12,7 procenta území ČR s přibližně 36,3 procenta obyvatel, zatímco oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu pokrývaly 87,3 procenta území se zhruba 75,6 procenta obyvatel.
Imisní limit přízemního ozonu byl loni překročen na 80 procentech České republiky se zhruba polovinou obyvatel. Důvodem byly extrémně příznivé meteorologické podmínky pro vznik přízemního ozonu.
„Koncentrace O3 nevykazují výrazný trend. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny v letech 2013, 2015 a 2018. Všechny tyto roky jsou charakterizovány výskytem příznivých meteorologických podmínek pro vznik ozonu,“ uvedl ČHMÚ.
Loni bylo kvůli zvýšené koncentraci PM10 vyhlášeno deset smogových situací a čtyři regulace, zejména v únoru a na počátku března. Vyhlášeny byly v aglomeraci Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek bez Třinecka, na Třinecku, v zóně Moravskoslezsko a ve Zlínském kraji. Kvůli vysokým koncentracím přízemního ozonu bylo loni v platnosti 12 smogových situací, a to zejména v červenci a v srpnu.
