Čekání profesorů na jmenování skončilo, v Karolinu dostali dekrety

  14:40aktualizováno  14:40
Dlouhé čekání 85 akademiků na profesorský titul definitivně skončilo. Ministr školství Marcel Chládek jim v pátek odpoledne v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety. Dokumenty už před měsícem podepsal prezident Miloš Zeman. Zatím není rozhodnuto, jak bude tato procedura probíhat v budoucnu.

Ministr školství Marcel Chládek jmenoval nové profesory. (21. března 2014, Praha). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Zeman podepsal jmenovací dekrety přesně před měsícem (více čtěte zde). Jejich předání ale nechal na ministru Chládkovi. Z 85 nově jmenovaných profesorů jich na slavnostní akci do Karolina dorazilo 77. Oficiálně se z docentů stali profesoři 1. března.

"Prokázali jste, že jste odborníci na svém místě. Společnými silami musíme zlepšit podmínky na vysokých školách," řekl profesorům ministr Chládek. Ceremoniálu se účastnila i předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková, šéf Rady vysokých škol Jakub Fischer či rektoři vysokých škol.

Předseda České konference rektorů Tomáš Zima z Univerzity Karlovy zdůraznil, že se od profesorů očekávají nejen profesní, ale i osobnostní a  morální kvality.

Nejvyšší akademický titul získali pedagogové 15 z 26 veřejných vysokých škol. Jednoznačně nejvíce nových profesorů má Univerzita Karlova v Praze (32), následuje Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, brněnské univerzity Masarykova, Mendelova a VUT, ČVUT v Praze a olomoucká Univerzita Palackého (shodně 6).

Profesory by měl dál jmenovat prezident, shodují se akademici

Aleš Danielis z AMU, který za nově jmenované profesory přednesl projev, pochválil ministra a rektory za dojednaný kompromis. "Odstranil politické hry spojené s touto událostí," uvedl. Podle něj by bylo vhodné, aby dekrety předával prezident.

"Je to je to pro mě velký den a vrchol kariéry. Byla jsem smutná z toho, že se to stalo předmětem politických rozhodnutí, protože se domnívám, že práce vědecko-pedagogická přesahuje politiku. Samozřejmě jsme to vnímali negativně, snad všichni čekatelé," řekla iDNES.cz profesorka lékařské chemie a biochemie Martina Řezáčová z Univerzity Karlovy.

Akademici se získáním profesorského titulu dostávají do vyšší platové třídy, pro vysokou školu jsou důležití jako garanti při akreditaci oborů. "Vnímám to jako posílení mé pozice na škole. Mám možnost podat žádost o akreditaci doktorského studia v našem oboru," uvedl pro iDNES.cz geolog Ondřej Bábek, který působí na Palackého a Masarykově univerzitě. S Řezáčovou se shodují, že by měl profesory dál jmenovat prezident.

Ministerstvo poslalo návrhy jmenování na Hrad až v lednu

Profesoři se obvykle jmenují dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Loni ale jmenování proběhlo jen v červnu a od té doby se na ministerstvu školství kupily návrhy vysokých škol.

Průtahy byly způsobeny zmatky kolem jmenovací pravomoci. Podle platného zákona jmenuje prezident profesory poté, co dostane od ministerstva návrhy vědeckých rad vysokých škol. Zeman však loni na jaře v souvislosti s případem Martina C. Putny navrhl tehdejšímu ministrovi Petru Fialovi, že tuto pravomoc předá právě šéfovi tohoto resortu. 

Příslušnou novelu, kritizovanou vysokými školami, na začátku ledna schválila vláda. Ale s úpravou, že profesory bude jmenovat ne ministr, ale předseda Senátu. Sněmovna však v půlce února materiál zamítla (více čtěte zde).

Ministerstvo navzdory zvyklostem na podzim neposlalo návrhy se jmény budoucích profesorů na Hrad. Resort nakonec doručil prezidentovi listinu s 85 jmény až 22. ledna.

Jmenování profesorů se bude řešit v rámci novely vysokoškolského zákona, která má být hotová do konce roku (více o přípravě materiálu čtěte zde). Podle Chládka jsou na výběr čtyři možnosti. Buď bude profesory jmenovat dál prezident, nebo ministr školství, předseda Senátu či samotné vysoké školy. Ty jsou spíše pro zachování současného stavu.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Pět let dělal opak, rozzlobil Babiš opozici slovy o malém, levném státu

Předseda strany a premiér Andrej Babiš (17. únor 2019)

Slova premiéra Andreje Babiše na sněmu ANO o malém, levném státu, který nikoho neotravuje, nastartovala opoziční...

Charanzová vede ANO do voleb. Jourovou chce Babiš opět jako eurokomisařku

Europoslankyně Dita Charanzová povede kandidáttku ANO do Evropského parlamentu.

Hnutí ANO povede do voleb do Evropského parlamentu Dita Charanzová. Na sněmu ANO to oznámil premiér a předseda vládního...

S handicapy se vypořádala na hřbetu koně, je nejlepší v republice

Dvanáctiletá Hana se „gymnastice na koni“ věnuje od sedmi let.

Na koni začala Hana Šimečková jezdit jako sedmiletá. Brala to jako terapii. Dnes je mistryní republiky v akrobacii. Ve...

Najdete na iDNES.cz