„Propadlí studenti stojí stát 2,6 miliardy. Čtyři roky jsou na škole, přitom v ruce nemají téměř nic,“ uvedl Chládek v reakci na výsledky maturit, které Cermat zveřejnil před týdnem (viz box). Propadlo při nich necelých 19 procent studentů, což je nejvíce od zavedení státních maturit v roce 2011.
Na matematice pohořel každý čtvrtý maturantU jarních maturit propadlo 18,7 procenta studentů, kteří dělali zkoušky poprvé. Středoškoláci se zhoršili ve všech předmětech. Matematiku nezvládlo 24,1, češtinu 6,8 a zkoušky z cizího jazyka 10,5 procenta studentů. Proti výsledkům zkoušek se zatím odvolalo 2 446 studentů, uspělo jich 156 (více čtěte zde). |
Zvýšit kvalitu maturantů mají například jednotné přijímací zkoušky na střední školy, jejichž zavedení Chládek zmiňoval už dříve (více čtěte zde). Podle něj se určí centrální bodová hranice, kterou by museli splnit všichni uchazeči. „Prestižním gymnáziím ale nebudeme bránit, aby přitvrdily,“ uvedl ministr. Kdy se jednotné přijímačky spustí, neupřesnil.
Ke zkvalitnění maturitních zkoušek má vést i další Chládkovo dlouhodobé téma - mistrovské zkoušky. Ministr chce prosadit, aby velká část učňů nemusela dělat maturity, ale měla by možnost po získání výučního listu a několika let v praxi si udělat právě mistrovské zkoušky, díky kterým by mohli pokračovat na bakalářské obory. Tato změna se má provést do tří let.
Počítá se i s úpravou financování základních a středních škol, aby nebyly motivované nabírat co nejvíce žáků. Střední školy mají být placené i například podle uplatnitelnosti jednotlivých oborů na trhu práce.
Česká školní inspekce se také více zaměří na školy, které mají dlouhodobě špatné výsledky, a předměty, se kterými měli maturanti největší problémy. Týká se to zejména matematiky a také němčiny.
Pedagogické fakulty chtějí lépe připravovat budoucí učitele
V dlouhodobějším horizontu je podle ministra nutné zlepšit vybavení škol a výuku budoucích učitelů na fakultách. „Je potřeba, aby učitelé učili modernějšími metodami a lépe motivovali žáky,“ uvedl Chládek.
Děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Radka Wildová řekla, že vysoké školy se o inovativnější přípravu učitelů snaží a hodlají ji dále prohlubovat. Pokouší se prý i co nejvíce spolupracovat s praxí.
„Například bychom chtěli dělat pro budoucí i současné učitele kurzy, aby více řešili klima ve třídě a připravili se na krizové situace,“ uvedla Wildová s tím, že se však musí zlepšit podmínky na fakultách.
