Teprve potřetí za posledních třicet let získá Česko novou chráněnou krajinnou oblast. Soutok leží na úplném jihovýchodě republiky, mezi řekami Dyjí a Moravou. V úterý bude oblast vyhlášena.
„Oblast se oficiálně zařadí mezi chráněné perly naší přírody. Stala se 27. chráněnou krajinnou oblastí, symbolicky v roce, kdy naše nejstarší CHKO Český ráj slaví sedmdesátiny,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Moravská Amazonie“ s razítkem. Bude CHKO Soutok poslední chráněnou krajinnou oblastí u nás? |
S rozlohou 125 kilometrů čtverečních bude sice patřit mezi ty menší, ale rozmanitostí přírody mezi ty nejcennější, nejen v národním, ale i evropském měřítku.
Od Lednice k Hodonínu
Chráněné území začíná u Novomlýnských nádrží, kde sousedí s CHKO Pálava. Ale zatímco Pálava chrání krajinu Pavlovských vrchů, Soutok zahrnuje lesní krajinu kolem Dyje. Dalším sousedem je Lednicko-valtický areál chráněný v UNESCO.
Od Břeclavi pak pokračuje vymezené území k místu, které dalo nové oblasti jméno, k soutoku Dyje a Moravy. Bod na mapě je zároveň trojmezím Moravy, Rakouska a Slovenska. Území směrem na východ lemuje říčka Kyjovka, končí u Mikulčic a Hodonína.
Podle Pelce jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě s mokřady chráněnými Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli v oblasti hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů.
Nynější ochrana Soutoku stačí, vyhlášení CHKO je tlačené silou, tvrdí odpůrci |
V roce 2018 tady byl popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent původních druhů ryb. Vyskytuje se v ní také 250 druhů ptáků, z nichž tu 140 druhů hnízdí, například vzácný orel královský.
Jedním ze symbolů oblasti jsou staré osamělé stromy, většinou duby, následované jasany, vrbami, jilmy a topoly. Takové stromy – veteráni – jsou podle přírodovědců domovem širokého spektra organismů od mravenců či brouků po ptáky, kteří je s oblibou vyhledávají ke hnízdění. Těchto výrazných stromů bylo v oblasti na Soutoku napočítáno téměř 12 tisíc.
Řopík v řece
Součástí nové chráněné oblasti ale bude i řada památek vytvořených člověkem. Na loukách u Mikulčic vybudovali Slované v období Velkomoravské říše rozsáhlé hradiště s 12 kostely a knížecím palácem. Při archeologických vykopávkách zde bylo nalezeno více než 2 500 hrobů s bohatou výbavou zlatých šperků a jiných předmětů.
Dalším významným sídlištěm té doby bylo Pohansko, které dávní Slované vystavěli na výspě mezi rameny řeky Dyje. Dnes je zde skanzen, ale i jeden z úchvatných empírových zámků, vybudovaných v tomto kraji Lichtenštejny.
Je tu ale i řada připomínek moderní historie, třeba bunkry, takzvané řopíky. Nad jedním z nich pozoruhodně zvítězila příroda. Leží obrácený na boku, podemletý v korytě řeky Dyje. Nedaleko od něj je další připomínka historie zdejšího pohraničí, kříž u místa, kde pohraničníci zastřelili dva rakouské rybáře.
