„Pokud se nemůžete dostavit na Malostranské náměstí a podpořit protesty, udělejte si malá protestní shromáždění u trvalých bydlišť 70ti (pravopisná chyba z původního příspěvku, pozn. red.) poslanců, kteří hlasovali pro novelu pandemického zákona. Oni nám budou do chodu domácností a svobod zasahovat neustále. Držte se, tohle dáme,“ stálo v původním příspěvku na Facebooku.
Iniciativa brzy na to adresy smazala a nahradila je informací „adresy jejich poslanecký kanceláří najdete na jejich webu“.
Rakušan vyzval všechny poslance, aby jednání iniciativy jasně odmítli. „Tohle není útok na naše poslance. To je útok na naše blízké. Naše rodiny do politického boje nepatří,“ řekl.
Věc už řeší policie. „Aktivitu Chcípl PES jsme zaznamenali a přijímáme adekvátní opatření. Organizátoři vyzývají k protestům proti poslancům v místě jejich bydliště, přestože vědí, že jsou v Poslanecké sněmovně. Jsme okamžitě připraveni zakročit, pokud dojde k jakémukoliv protiprávnimu jednání,“ uvedli policisté na Twitteru.
Aktivitu Chcípl pes jsme zaznamenali a přijímáme adekvátní opatření. Organizátoři vyzývají k protestům proti poslancům v místě jejich bydliště, přestože vědí, že jsou v Poslanecké sněmovně. Jsme okamžitě připraveni zakročit, pokud dojde k jakémukoliv protipravnimu jednání. https://t.co/SazIfeTnVH
Osobní údaje snadno spojitelné se jmény
„Pokud se jedná o údaje o bydlišti nebo trvalém pobytu, to nejsou veřejně dostupné informace a obvykle nejsou ani jednoduše dohledatelné. Ochrana osobních údajů se na ně tedy vztahuje. Ze samotné adresy sice dotyčného člověka neidentifikujete, ale osobním údajem je i údaj, který lze jednoduše propojit s jinými údaji,“ okomentoval právník Jan Vobořil z neziskové organizace Iuridicum Remedium.
Přiblížil, že například pokud dotyční vlastní byty na konkrétních adresách, jednoduchým pohledem do katastru nemovitostí lze zjistit, o které z poslanců se jedná. „Minimálně u části z nich tak o osobní údaje půjde,“ doplnil Vobořil a dodal, že přestože demonstrace jsou v pořádku, nátlakové akce před bydlišti poslanců adekvátní nejsou.
Záležitostí by se pak mohl zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů – a to jednak tím, kde iniciativa adresy získala, a také tím, na základě jakých právních titulů je zpracovávala a zveřejnila.
Konečně shoda: rozpočet bez obstrukcí. Post pro Okamuru není na stole |
Teď za to můžou i naše rodiny?
Jednání iniciativy Chcípl PES rovněž odsoudili na sociálních sítích někteří politici, jejichž adresy spolek zveřejnil. „Vyzývat k tomu, ať jdou lidé protestovat před domy poslanců a zveřejnit jejich adresy, považuji za něco naprosto zoufalého, co do demokratické diskuse fakt nepatří,“ okomentoval situaci na Twitteru předseda Lidovců Marian Jurečka.
Připomněl zároveň, že podobná situace se stala také bývalému ministru zdravotnictví Janu Blatnému a jeho rodině. „Tohle je za hranou,“ uzavřel Jurečka.
Předseda hnutí Chcípl pes Jakub Olbert pro iDNES.cz řekl, že to jsou adresy kanceláří, nikoliv bydliště. „Předpokládám, že to jsou adresy do jejich kanceláří. Bydliště jsme nedávali, je to věc, která je soukromá. Tohle je čistě věc veřejná, kancelář mají zveřejněnou,“ hájil se Olbert. Jeho iniciativa přitom doslova v příspěvku píše, že jde o trvalá bydliště, kanceláře nijak nezmiňuje.
Předseda poslanců SPD Radim Fiala Rakušanovu výzvu Rakušana vyslyšel. „SPD je proti jakémukoli násilí,“ řekl ve Sněmovně. Vybídl ministra vnitra, aby policie podobně postupovala proti muži, který vyzýval k otrávení předsedy SPD Tomia Okamury kyanidem. Rakušan uvedl, že policie se bude záležitostí zabývat, pokud jí bude doložena, že bude přistupovat nezávisle ke všem podobným projevům vůči komukoli stejně.
Zveřejnění adres odsoudila i šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Posouvá se to do roviny výhrůžek, kdy se tu nepřijatelně a za hranou zveřejňují adresy poslanců,“ řekla. Svoboda slova podle ní musí mít určité hranice a tento krok je překročil, doplnila.
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář pak ironicky dodal, že je mu skutečně líto, že si nebude moc před domem „pokecat s lidmi, kterým nejde o dialog“. Poslankyně STAN Barbora Urbanová se pak ke zveřejněným adresám ptala: „Takže teď za to můžou i naše rodiny?“
„Chtěl bych protestující upozornit, že ani mě, ani mou rodinu včetně dětí ve věku 3,5 a 1,5 let na této adrese v současné chvíli nevystraší,“ dodal pak místopředseda Sněmovny a předseda středočeské ODS Jan Skopeček.
„Celý den budu na nejednání sněmovny poslouchat žvahlavy pana Okamury a jemu podobných. Jen bych jim rád připomněl, že sazba za tuhle exhibici je 790 000 korun za hodinu,“ dodal. Narážel tak na částku, kterou stojí jedna pracovní hodina Sněmovny daňové poplatníky. Na to upozornil již včera spolek Milion chvilek pro demokracii.
Protesty před domy politiků? Spíše cíleně nátlaková akce, míní politolog |
Podobná situace nenastává poprvé, lidé v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními demonstrovali například před domem bývalého ministra zdravotnictví Jana Blatného nebo premiéra Andreje Babiše. Těm před domy donesli rakev.
Odpůrci očkování proti onemocnění covid-19 demonstrovali v listopadu loňského roku také u domu hlavní hygieničky Pavly Svrčinové na Ostravsku. Na místě zasahovala policie, nicméně žádné protiprávní jednání neřešila. Svrčinová byla z protestu dle tehdejšího mluvčího ministerstva zdravotnictví Daniela Köppla vyděšená.
Politolog Jan Kubáček k podobným situacím již dříve uvedl, že je taková protestní akce před domem politika již za hranou. „Jiné je, když se manifestace koná na nějakém tradičním místě a jiné, když je to před bydlištěm politika. Nátlak na jeho nejbližší, jeho sousedy, je enormní,“ poznamenal.
„Sousedé a rodinní příslušníci si nevylosovali, že budou nést náklady za ‚vrcholného politika‘. Už to nemá nic moc co do činění s nějakou soutěží myšlenek a prezentací alternativních názorů, spíš je to cíleně nátlaková akce,“ popsal Kubáček.
Manifestace před bydlištěm politika má pro účastněné podle odborníků výhodu: potenciál přitáhnout větší pozornost mediálního světa než protest na náměstí. „I relativně malá skupina protestujících je tak schopna vytvořit ‚událost‘, o které se mluví a píše,“ dodal ředitel Sociologického ústavu Akademie věd ČR Tomáše Kostelecký.
