„Je to diskriminace našich kolegů, o restauracích se tam nemluví, ale jsou tam další služby, které mohou být omezené,“ uvedl Olbert. Podle něj je právě tato část pandemického zákona diskriminační a proto podají žalobu.
„Je to diskriminační zákon, který dává neuvěřitelné pravomoce hygieně. Tento zákon je protiústavní,“ doplnil svého kolegu místopředseda hnutí Jiří Janeček.
Zástupcům hnutí se nelíbí, že vláda návrat školáků do lavic podmínila testováním. Rodiče už dříve proto vyzvali, aby své potomky za daných podmínek do škol neposílali.
„Vláda si vzala za rukojmí naše děti, porušuje zákony, porušuje ústavu. A v této chvíli vlastně nekvalitními testy chce dokázat to, že děti nebudou mít v ten daný okamžik, kdy jim něco strčí do nosu, že nemají covid, ale jestli to tak bude i za hodinu, to nikdo neví,“ řekl dříve Olbert.
Testování dětí kritizoval i v úterý. Testy ve školách podle něj nefungují. „Celé školy byly negativní. Není se čemu divit, pokud testy při laboratorních zkouškách neodhalily ze dvou nakažených ani jednoho,“ uvedl Olbert. „Přišli jsme o svobodu vzdělávání bez podmínek. Pokud jsme nyní ohnuli hřbet, za několik měsíců budou naše děti očkovat,“ dodal.
„Nevěřím, že kdyby před rokem přišli s podobným nesmyslem, tak by je rodiče nevynesli v zubech. Celá společnost je unavená. Je to postupné ukrajování ze svobod. Když se to takto postupně nastavuje, tak lidí ztratí obezřetnost,“ okomentoval návrat dětí Janeček. Způsob testování antigenními testy Janeček označil za „pandemické pexeso“. Stejně tak se jim nelíbí vládní nařízení zakazující setkávání více než dvou osob, které rovněž považují za nezákonné a protiústavní.
Restaurace jako politická buňka
Představitelé hnutí vyzvali restauratéry a podnikatele, aby své živnosti otevřeli jako politické buňky. Chcípl PES má podle Janečka 6000 členů. Z toho je 1500 restaurací a z toho 200 registrovaných buněk. „Je to na odvaze každého. Jsou restaurace, které jsou v nájmu a majitelé na ně tlačí, aby se nezapojovali. Tak uvidíme, kolik se jich přidá,“ řekl.
V praxi by to fungovalo tak, že by si provozovna na dveře dala označení politické buňky. Každý, kdo by přišel, by podepsal prezenční listinu a stal se tak účastníkem politického setkání. „Nedokážeme si představit, že by vláda a policie zasahovala proti politickým buňkám. Jakýkoliv zásah by byl nezákonný. Ostatní strany včetně parlamentních se také mohou věnovat své politické práci. V případě, že bychom se v těchto buňkách nemohli scházet, budeme to považovat za diskriminaci,“ řekl Janeček.
Hnutí také oznámilo, že bude pořádat další protestní akce. Například 1. května by se podle nich mělo uskutečnit jedno setkání i na pražském Petříně. „Je to akce, která by mohla nalít pozitivní energii do naší společnost,“ uvedl Janeček.
Hnutí Chcípl PES vzniklo ze stejnojmenné iniciativy na začátku února. Skupina rebelujících hospodských, v čele s Jakubem Olbertem z restaurace Šeberák a Jiřím Janečkem z pivovaru Malý Janek, původně hnutí založili, aby mohli obcházet vládní nařízení o uzavření restaurací.
Janečkovi z Chcípl PES vandalové posprejovali pivovar. Neumlčí nás, řekl |
Na jednání politických stran se totiž podle jejich výkladu krizového zákona vztahuje výjimka. Poté, co vláda nesplnila jejich požadavky a nezačala s rozvolňováním opatření, se však hospodští rozhodli s hnutím kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Na výjimku pro jednání politických subjektů spoléhají i po konci nouzového stavu, kdy platí pandemický zákon. Jejich restaurace tak jsou nadále otevřené. Olbert na začátku února řekl, že do podniků, které patří zakladatelům hnutí, už prý policisté ani nechodí na kontroly. „Policie již v našich provozech přestala zasahovat, protože ví, že právo je na naší straně,“ uvedl tehdy Olbert.
