Jair Jerochim se narodil v Izraeli, kde studoval na rabína. Přes Švýcarsko se dostal s rodinou do České republiky a v současné době působí jako kantor Jeruzalémské synagogy v Praze.
Jak byste Chanuku charakterizoval?
Je to veselý svátek. Osm dní nesmíme držet žádný smutek. A to se odráží i v modlitbách, které se při chanuce pronášejí. Ty musejí být také pozitivní. Říká se, že Chanuka je věčná, že se bude slavit napořád. A je to jediný židovský svátek, který se má šířit ven. Člověk ho nemá slavit jen se svojí rodinou nebo s přáteli, ale i s lidmi mimo svojí komunitu. Proto se například zapálené svíce dávají za okno, aby byly vidět z ulice a jejich světlo blahodárně působilo na další lidi.
Chanuka
|
Jak budete letos Chanuku slavit vy?
Je samozřejmě rozdíl slavit chanuku v Praze, nebo v Izraeli. Ale základem je vždy rodina a přátelé. Přijedou k nám lidé i ze zahraničí. Připravujeme také oslavu pro veřejnost. Osobně mám pak třeba nachystanou výzdobu na autě tak, aby světlo Chanuky mohli vidět lidé na ulici.
Čím se takový tradiční svícen vyznačuje a co symbolizuje?
V Jeruzalémě kdysi bývalo povinností Menoru rozsvítit každý den. Zapalovat ji směli pouze kněží s pomocí košer oleje. Pokud takový olej přišel do kontaktu s cizím člověkem, nesměl se při zapalování použít. Řekové to věděli, a tak schválně otevírali nádoby, ve kterých byl uložen, aby ho znehodnotili. Zázrakem se však podařilo najít jednu nádobku, která byla stále nepoškozena. Problém ovšem byl, že by vystačila jenom na jeden den. Jenže židé potřebovali, aby jim ta malá nádoba vydržela co déle. Stal se však zázrak a tento olej vydržel celých sedm dní, během kterých stihli vyrobit nový olej. Proto dnes zapalujeme svícen s osmi rameny, jeden za každý tento den, plus osmý jako symbol toho, že se má světlo šířit dál.
Můžete uvést ještě nějakou další významnou tradici spojenou s tímto svátkem?
Jak už jsem řekl, ten hlavní zázrak je spojen s olejem. Je tedy zvykem jíst jídla, která se smaží. Takže jíme třeba tradiční koblihy nebo latkes, což jsou takové židovské bramboráky. Je důležité, aby se oslavy líbily i dětem. Ty zpravidla dostávají peníze, které nemají využít jen pro sebe, ale mají se naučit je také rozdávat druhým. Hrají si se čtyřstěnnou káčou (v jidiši se jí říká dreidl), na které je napsáno, že „Velký zázrak se stal tady nebo tam“. To podle toho, jestli se chanuka slaví v Izraeli, nebo v zahraničí.
Jakou symboliku může zapalování Menory mít pro lidi dnes?
Každý den tohoto svátku zapalujeme jednu další svíčku, takže na konci Chanuky jich hoří všech osm. Zapalujeme je hlavně večer, aby byly plameny vidět. Tradičně se to musí stihnout ještě v době, kdy lidé chodí venku po ulicích. Světlo je potřeba šířit pořád a dál. Občas mi přijde, že dnes je větší tma než dřív. Poselství které může chanuka šířit i dnes je, že i málo světla dokáže rozehnat hodně tmy.
