Přestože energetická společnost ČEZ oficiálně opustila Albánii již před šesti lety, její působení v zemi je dodnes předmětem ostrých politických sporů.
Na konci ledna rozpoutal kontroverze verdikt soudu v Tiraně, který zastavil vyšetřování v případu označovaného tamními médii za „krádež století“. Šlo v něm o převod v přepočtu 180 milionů korun, které ČEZ poslal na účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Ten měl mít údajně konexe na tehdejší albánskou vládu.
Bylo to krátce poté, co česká firma v privatizaci získala tamního distributora energie, a tak se nad transakcí vznášelo podezření, že mohlo jít o úplatky pro vedení země. Případ otevřela nejprve albánská parlamentní komise, která se privatizací zabývala, později i tamní prokuratura a také Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Klacek na opozici
Na konci ledna však obvodní soud v Tiraně kauzu poslal k ledu. Soudce Lazer Sallaku ve svém verdiktu uvedl, že se podezření na korupci neprokázala. Krátce nato vystoupil s prohlášením syn bývalého premiéra Albánie Shkelzen Berisha, který měl být podle závěrů parlamentní komise Kalajovou spojkou na vlivné politiky a úředníky. Berisha uvedl, že celé vyšetřování bylo „zbraní v politickém boji“. Za vším podle něj byla snaha současného socialistického premiéra Ediho Ramy, Berishova rivala, zašlapat svou opozici do země. Podle Berishy mladšího v tom premiérovi zabránily hlavně informace, které na Balkán dorazily z Česka.
„Celé vyšetřování a zejména důkazy nashromážděné českými úřady na žádost prokuratury prokázaly, že jsem neměl žádné spojení s ČEZ fyzicky, elektronicky ani v žádné jiné podobě,“ citovala albánská média jeho vyjádření.
„Proč jsem byl tedy čtyřikrát předvoláván parlamentní vyšetřovací komisí?“ ptal se Berisha. Socialistický poslanec Taulant Balla, který vyšetřovací komisi albánského parlamentu vedl, po verdiktu neskrýval rozčarování a postěžoval si, že případ nedostal na stůl speciální soud, takzvaný SPAK, který krátce předtím vznikl.
„V prosinci začal fungovat soud pro korupci a organizovaný zločin. Požádali jsme soudce, aby předal případ tomuto specializovanému soudu. Tím, že tak neučinil, podle mého názoru rozhodoval případ mimo svou jurisdikci,“ uvedl Balla.
Albánie dlouhodobě usiluje o vstup do Evropské unie. Jedním z klíčových požadavků, které země musí splnit, je zlepšit boj proti korupci. V Albánii proto nedávno proběhla velká prověrka prokurátorů a jejich majetku, která měla odhalit úplatné žalobce (skončit kvůli ní musel například někdejší generální prokurátor Adriatik Lalla). Vznikl také zmíněný speciální soud a protikorupční prokuratura. Velké případy, jako je ten kolem privatizace ČEZ, však zatím končí bezvýsledně.
Zatím neuzavřeno
Konec případu v Albánii znamená komplikaci pro prověřování v Česku, které trvá již téměř tři roky.
Zatímco v srpnu se zdálo, že je případ téměř u konce a podezření se neprokázala, dnes je žalobce Boris Havel, který případ vede, zdrženlivější. „Dotazovanou věc nebylo doposud možné uzavřít, další informace nelze poskytnout,“ napsal na dotaz MF DNES. Co brání uzavření případu v Česku, není jasné.
ČEZ se zmítá v osidlech akce čisté ruce. Místem činu je Albánie |
V Albánii však bylo zásadní brzdou vyšetřování chybějící svědectví klíčového muže případu – Nue Kalaje. Ten totiž odjel do Kosova a albánské úřady se dlouho neúspěšně pokoušely získat jeho výpověď.
ČEZ vstoupil do Albánie v roce 2009, kdy zprivatizoval jedinou tamní společnost na distribuci elektrické energie. Česká firma uspěla s nabídkou 102 milionů eur.
Podnikání ČEZ v zemi však od počátku provázely problémy. Albánci neměli platební morálku jako Středoevropané a účty za odebranou energii často neplatily ani velké firmy. V roce 2012 situace došla tak daleko, že ČEZ odstřihl od energie tamní vodárny. Lidem přestala téct voda a ČEZ se tak dostal do konfliktu s vládou. V roce 2013 přišla společnost o licenci. O rok později nakonec – poté, co česká vláda pohrozila, že kvůli tomu zablokuje jednání o vstupu Albánie do EU – došlo k dohodě a ČEZ Albánii opustil.
