Interní průzkum Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol ukázal, že zdravotní potíže měli dvě třetiny z více než 400 pacientů, kteří vyplnili dotazník po návratu z dovolené.
Nejčastěji šlo o cestovatelský průjem, který nahlásilo 157 lidí. Na ten lékaři doporučují takzvaná absorbencia, například aktivní uhlí. Přes osmdesát cestovatelů uvedlo bolest hlavy, únavu či rýmu, stěžovali si ale také na kašel, horečku či bolest břicha a v krku.
O očkování před cestou se podle lékařky Veroniky Jegorové z Centra cestovní medicíny celosvětově poradí zhruba 30 procent lidí, většinou je řeší se svým praktickým lékařem. „Centrum cestovní medicíny navštíví ani ne 5 % lidí a Češi v tomto nejsou výjimkou. Stejně tak pouze 40 % cestovatelů do malarických oblastí má předepsaná antimalarika,“ říká Jegorová.
Šest mrtvých kvůli žloutence A v Česku. Ničí dospělé s nemocnými játry, trpí i děti |
Přitom právě lékaři v centrech cestovní medicíny, typicky infektologové, mají nejaktuálnější přehled o celosvětové epidemiologické situaci, nejnovějších doporučení co se týká očkování i prevence dalších onemocnění na cestách.
Konzultace navíc podle Jegorové není jen o očkování, lékaři se zaměřují například také na ochranu před komáry, zásadami bezpečného stravování, první pomoci při poranění zvířetem či vysokohorskou nemoc.
Vakcinaci je podle lékařů potřeba řešit včas. „Trvá určitou dobu, než po očkování vzniknou protilátky. Cizí prostředí je rizikem, protože se setkáváme s infekcemi, které už v Česku vůbec nejsou,“ vysvětluje Martin Vidlička z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny. Zatímco místní mohou být na bakterie zvyklí, pro cizince mnohdy představují problém. Na takové bakterie pak ani nemusí fungovat běžná antibiotika.
Bolesti, závratě, průjmy. Horečku dengue si vozí z ciziny čím dál víc Čechů |
Značný zájem je podle lékařky Jegorové o očkování proti břišnímu tyfu, a to i do oblastí, kde je riziko nakažení minimální. Například v Latinské Americe jsou každoročně hlášeny méně než dva případy na milion obyvatel, přesto lidé o očkování žádají. „Naopak se podceňuje očkování proti respiračním nákazám, jako je covid a chřipka. Přitom právě tyto infekce jsou dvě nejčastější, které si lidé ze zahraničí dováží,“ říká Jegorova.
Pozor i v Evropě
Očkování se ale netýká jen cest do exotických oblastí. Například vakcína proti žloutence typu A je podle Jegorové vhodná na téměř na jakoukoliv cestu. Virová hepatitida, známá také jako nemoc špinavých rukou, se v současnosti šíří také v Česku. Podle dat Státního zdravotního ústavu se jí od začátku roku nakazilo přes tři sta lidí. Onemocnění se ale dá snadno předejít právě očkováním.
Hodí se také aktualizovaná vakcína proti tetanu. Podle Jegorové lidé často neví datum posledního přeočkování, to dodatečné v zahraničí například kvůli poranění se může prodražit.
Před dovolenou očkujte žloutenku a řešte vzteklinu. Ta přežít nejde |
Například ve střední Evropě se k riziku žloutenky typu A a tetanu přidává také klíšťová meningoencefalitida, na východ od hranic s Polskem a Slovenskem zase vzteklina.
„Na Balkáně pak může hrozit brucelóza z nepasterizovaných mléčných výrobků, zejména z kozího a ovčího mléka. V oblastech jižní Evropy se zase můžeme setkat s kožní formou leishmaniózy, což je onemocnění přenášené drobnými muškami, projevující se nehojícími se vředy v místě poštípání,“ líčí Jegorova. V posledních letech se zvyšuje také výskyt Západonilské horečky, a to hlavně na jihu Itálie a v Řecku. Onemocnění přenáší komáři.
Co mít v lékárničce
Kromě očkování je důležitá také cestovní lékárnička. Ideálně by podle odborníků měla obsahovat analgetika na bolest a antipyretika na snížení horečky. Vhodné jsou také léky na cestovní průjem. „Zapomínat bychom neměli ani na náplast, dezinfekci a lokální antihistaminikum po poštípání hmyzem,“ říká lékařka Jegorova. Lidé by neměli vynechat ani dostatečné množství chronicky užívaných léků pro případ, že by se cesta nečekaně prodloužila.
Průjem na dovolené? Dehydratace může přijít během pár hodin, varuje lékařka |
Všechny léky by si lidé měli nakoupit v Česku ještě před cestou. Hlavně v oblastech subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie hrozí, že zde zakoupené přípravky budou padělané. Zhruba 30 až 70 procent léků nemusí podle doktorky Jegorové obsahovat dostatečné množství účinných složek nebo naopak obsahují látky, které mohou být škodlivé.
„Navíc lokálně zakoupené léky často dostanete pouze napočítané jako jednotlivé tabletky v pytlíku, bez originálního balení nebo příbalového letáku, takže se pak původ a typ léků těžko dohledává,“ upozorňuje.
Rady vyhledají, prevenci ale nedodrží
Poradenství před cestou nabízí zájemcům například Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, provozující také očkovací centrum. Tamní lékaři rozeslali dotazník lidem, kteří poradenství vyhledali. Výsledek průzkumu ukázal, že rada od lékaře ještě neznamená, že Češi na dovolené na prevenci dbají.
„Přestože lidé prošli poradenstvím a přestože máme online materiály o tom, jak se chovat v rizikových destinacích, překvapilo nás, že naše doporučení téměř nikdo nedodržoval,“ říká přednosta kliniky Milan Trojánek. Většina lidí podle něj přiznávala, že si v exotických destinacích dává led do nápojů nebo konzumuje jídlo z pouličních stánků.
Od roku 2022 ošetřili lékaři na klinice 40 pacientů s horečkou dengue a 12 pacientů s malárií. Objevily se také plané neštovice či spalničky.
