V seriálu se budeme postupně věnovat těmto jevům: i/y; slabikám bě, pě, mě, vě a jejich variantám, předložkám a předponám s(e), z(e), předponě vz-, souhláskovým shlukům, velkým písmenům, interpunkčním znaménkům, slovům přejatým z jiných jazyků.
Nové díly seriálu Pereme se češtinou budeme na web dávat každou středu a sobotu. Jednotlivé lekce, celkem jich vyjde osmnáct, budou obsahovat i testy
či taháky.
8. lekce Psaní předpon s-/z-, vz-
V minulém díle jsme nejprve probrali pravidla psaní předložek s/z. Víme tedy, že s 2. pádem se pojí předložka z, se 7. pádem předložka s.
Dále jsme si uvedli základní pravidla psaní předpon s-/z-. Předponová slova jsme rozdělili do čtyř různých skupin. Dnes toto dělení podrobně rozebereme a uvedeme ke každé skupině několik příkladů slov a slovních spojení, v nichž se častěji chybuje.
POZOR!
Některá slova zdánlivě spadají do dvou skupin: např. strávit píšeme tradičně se s- (skupina 1), ačkoli předpona označuje změnu stavu, resp. mění slovesný vid nedokonavý na dokonavý (skupina 3). Při přemýšlení, kterou z obou předpon v daném slově napsat, se musíme přísně řídit pořadím uvedených kroků. Dojde-li ke kolizi jako v uvedeném případě, skupina 1 má přednost před skupinami 2 a 3 a skupina 2 před skupinou 3; skupinu 4 řešíme samostatně.
1. Tradičně píšeme buď s- , nebo z-
Pravopis takových slov neodvodíme bez znalosti historického vývoje češtiny. Jsou to jakási „vyjmenovaná slova se s-, z- “. Častěji se chybuje asi ve čtyřiceti. Nejfrekventovanější z nich zde uvádíme v přehledném seznamu, je třeba si je osvojit zpaměti. Připojujeme sem i některá slova, jejichž pravopis lze sice odvodit z dalších pravidel, ale pouze velmi volně a při jisté dávce jazykového citu (např. skoupit – pohyb k sobě, dohromady; splatit – uvedení něčeho do souladu).
S-: schovat se, schrupnout si, sklidit, skonat, skončit, skoupit, skoupý, spáchat, spálit, spasit, splašit se, splatit, splnit, spořádat, spotřebovat, spropitné, sprovodit (ze světa), stěžovat si (proti ztěžovat někomu práci), stmívat se, strávit, strnout, strpět, stržit, stvořit, stýskat si
Z-: zhostit se, zkoumat (zkumavka), zkoušet (zkouška, zkušenost), zpěčovat se, zpívat (zpěv), zplihlý, zpotit se, zpověď, zpupný, způsob (způsobilý), zpytovat, ztepilý, ztopit (spálit i pokradmu sebrat), ztrácet (ztráta), ztuchlý
2. Píšeme pouze s-, nejde-li o předešlý bod
- pohyb shora dolů (i v přeneseném významu a u odvozenin)
shodit, schlípnout, schýlit se, skulit se, spadnout (spádný), spatra, spláchnout (splašky), spustit se (spousta), stáhnout, stočit, strčit (sestrčit) apod. - pohyb z povrchu pryč (i v přeneseném významu)
scestný, sčesat, seškrábnout, sešlapat, sfouknout, sklouznout, sesmeknout se, smést, splakat (nad výdělkem) apod. - pohyb či výsledek pohybu k sobě, doprostřed, dohromady
sbíjet (sbíječka) , sblížit se, scelit, sdružit se, sestavit, shledání, shon, schoulit se, schůze, skupina (seskupit), smíchat, spatný (stoj), spíchnout, spínat, spis (sepsat), spřádat, stisknout, stýkat se a podobně. - uvedení v soulad, uzavření dohody
sestavit, sjednat (obchod), skamarádit se, spočítat apod.
3. Píšeme pouze z-, vyloučíme-li postupně oba předešlé body
Předpona z- (ze-) vyjadřuje změnu stavu, popř. pouze utvoří sloveso dokonavé ze slovesa nedokonavého. Vznikne-li z původního dokonavého slovesa dalším odvozováním sloveso nedokonavé, předpona z- (ze-) u něj zůstává (např. tížit - ztížit - ztěžovat).
zčervenat, zesinat/zsinat (zesinalý/zsinalý), zestárnout, zjednat (pořádek), zkoprnět, zmuchlat, zocelit se, zpozorovat, zpotit se, zpronevěřit, ztichnout, ztišit, ztělesnit (ztělesňovat), ztopořit se, ztuhnout.
4. Příslovečné spřežky obsahující původní předložku s/z
Pravopis se zde řídí tím, jak byla taková příslovečná spřežka utvořena. I těmto slovům je nejlepší naučit se zpaměti:
S: stěží (s tíží – 7. pád), shora, svrchu (směr shora dolů)
Z: zblízka, zcela, zhola, zhluboka, zhurta, zpaměti, zpět, zprava, ztěžka (z těžka – 2. pád), zticha apod.
CHYTÁKY:
1. V souladu s pravidly existuje řada dvojic, u nichž užití té či oné předpony liší význam slova. Srovnejte: sběh (lidí) – zběh (dezertér); shlédnout (z vyhlídky do propasti) – zhlédnout (film), ale: vzhlédnout; sjednat (smlouvu) – zjednat (pořádek); skosit (soupeře, trávu) – zkosit (úhel, střechu); skroutit (provaz, dva dráty dohromady) – zkroutit (někomu ruku), zkroutit se (žárem); slézat (z hory) – zlézat (horu, tj. zdolávat horu); smotat (lano) – zmotat (příklad z matematiky); spravit (kolo) – zpravit (ředitele o problému); stéct (po okapu) – ztéct (hradby, tj. útokem dobýt); strhat (plakát) – ztrhat (dílo v recenzi, dobytek nadměrným nákladem), ztrhané rysy v obličeji; svolat (poradu) – zvolat (nahlas)
2. Existují dvojice, u nichž se připouští užití obou předpon, přičemž změna významu je nepatrná, popř. není žádná:
scestovat – zcestovat, schumlat – zchumlat, schytat – zchytat, schvátit – zchvátit, skrápět – zkrápět, smáčknout – zmáčknout, spráskat – zpráskat.
3. U sloves přejatých z jiných jazyků, která jsou zakončena příponou -ovat, lze vždy psát předponu z-: zkompletovat, zaktualizovat aj.
Pozor ovšem na slova, v nichž stojí hláska „s“ již v kořeni, nikoli v předponě: skandalizovat, skrečovat (skreč).
Psaní předpony vz-
Tato předpona označuje směr vzhůru (i přeneseně): vzlétnout, vzpomenout si, vztyčit. Ale: vstát (nejde o předponu vz-, hláska s je totiž součástí kořene).
TEST: Doplňte předložku s/z či předponu s-/z-, vz-Vyzkoušejte si své znalosti v pravopisném testu |
Psaní předložek a předpon s/z7. lekce seriálu Pereme se s češtinou |
